© Jiří Čížek 03/2005
Se souhlasem krále Jana Lucemburského (r. 1315) vystavěl v první čtvrtině 14. století Bavor III. ze Strakonic tento hrad na akropoli v té době již zaniklého přemyslovského hradiště. Sousední kostelík svatého Klimenta stojí patrně na místě původní slovanské svatyně. V průběhu 15. století byl hrad v držení pánů z Hradce a Kocovských z Kocova, kteří však přesídlili do nedalekých Horažďovic, takže hrad začal pustnout. Koncem 15. století přešel do vlastnictví Půty Švihovského z Rýzemburku (jehož skvostný náhrobek můžeme vidět v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Horažďovicích), který hrad přestavěl. V roce 1558 je však již uváděn jako pustý. Do jeho trosek byla vestavěna drobná poustevní kaple, z níž se zachovaly pouze obvodové zdi. Hrad je trojdílné dispozice, přičemž z první části se dochovaly pouze zbytky valového opevnění. Tato část plnila patrně pouze obrannou funkci. Nejdůležitější střední část zaujala vrchol… číst dále
S kostelem sv. Klimenta na Práchni je spojena pověst o nenasytném panu Půtovi z Rýzmburka. Byl to člověk vznešený, zbožný a vykonával úřad zemského sudího. Měl však jednu velkou neřest, neboť byl veliký skrblík. A tak, když se rozhodl zvelebit starobylý kostelík na Práchni, dlouho přemýšlel, jak by to jeho nestálo moc peněz. Nakonec našel řešení: Nechal ulít zvon, který se měl zavěsit do nové věže kostela, dal ho vystavit na Práchni a poručil naplnit ho penězi, aby bylo z čeho kostel opravit. Pomalu se trousili poddaní, aby pánovi donesli často poslední penízky, které měli ve svém ubohém životě ušetřené pro nemoc či špatné časy. Panský písař je pečlivě zapisoval, aby nezůstal ani jediný, který by na kostel nepřispěl. A ten, kdo dlouho nešel, byl panským drábem pohnán k povinnosti. Přesto ale se zvon plnil velmi pomalu: Nebylo mezi poddanými mnoho peněz. Když však pán pohrozil těm, co peníze zatím nepřinesli, vězením, zase se začaly grošíky –… číst dále
|
Přihlášení |
