Hřbitov založený roku 1830 jako náhrada za původní pohřebiště v místním ghettu. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1832. Později byl rozšířen o další pozemky. Fungoval do vyhlazení zdejší komunity. Na přelomu 70. a 80. let 20. století sem byly navezeny náhrobky ze starého hřbitova.
Hlavní obrázek místa
Východní část hřbitova s nejstaršími hroby
© Ivan Grisa 08/2011

Nový židovský hřbitov v Horažďovicích

Původní židovské pohřebiště fungovalo v prostoru zdejšího ghetta (okolí dnešní Prácheňské ulice u východního obvodu hradeb). Zaniklo kolem roku 1830 předpisovou likvidací, tj. položením kamenů a zavezením plochy vrstvou hlíny. První dochovaný náhrobek na novém hřbitově je datován rokem 1832. Původní pozemek o stejné výměře, jako měl starý hřbitov, byl v následujících letech rozšiřován. Pohřby postupně přibývaly od východní zdi směrem k západu. Horažďovická židovská komunita byla prakticky zničena za II. světové války. Její poslední příslušníci byli na hřbitov uloženi roku 1942, poté následovala jen jeho devastace. Úplně poslední pohřeb se zde odehrál roku 1960. Na přelomu 70. a 80. let sem byly navezeny náhrobky z barbarsky zničeného starého hřbitova. Přibližně 10 let trvalo, než byly postaveny v západní, předtím prázdné části hřbitova. Ten byl po roce 1990 zbaven náletu a částečně opraven, jeho současný stav však opět není příliš povzbudivý. Asi roku 1993 byl ze hřbitova odvezen poslední dochovaný dřevěný náhrobek, označující hrob dcery haličského rabína Mosese Arona Zalenfida, jehož rodina nalezla v Horažďovicích útočiště před pogromy, páchanými v obsazených částech Haliče za I. světové války ruskou armádou. Z městského musea byl roku 1997 převezen do musea Šimona Adlera na Dobré Vodě u Hartmanic, od roku 2004 je umístěn v Západočeském museu v Plzni.
Ivan Grisa, dle http://www.jewishmuseum.cz/doc/horazdovice19.pdf, 7.9. 2011
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Horažďovice

Místa v okolí

 Zámecký mlýn
 zámecký pivovar
 Pražská brána
 Horažďovice
 Podbranský mlýn
 Rosenauerův mlýn
 Podměstský mlýn
 Prácheň
 kostel sv. Klimenta
 Střelské Hoštice
 Hvížďalka
 Kladruby
 Kladruby
 židovský hřbitov
 synagoga
 Rabí
 židovský hřbitov
 Chanovice
 Chlum
 skanzen Chanovice
 Frymburk
 Defurovy Lažany
 Žichovice
 Žižkův most
 Štěchovice
 Budětice
 Pětnice
 boží muka
 Kadov
 kostel sv. Ondřeje
 Záboří
 Ohrazenice
 Ballymote
 Miřenice
 Pole
 Bratronice
 Nalžovy
 Tažovice
 Vojnice
 Mačice
 kamenný most
 Boží kámen
 sýpka a kalvarie
 Oselce
 kostel sv. Václava
 Lipová Lhota
 Řesanice
 Střela
 Střela
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Anny
 Kraselov
 Dražovice
 Dražovice
 Žihobce
 synagoga
 Čekanice
 Čejkovy
 Tchořovice
 židovský hřbitov
 synagoga
 Tedražice
 kostel sv. Jakuba
 Kasejovice
 židovský hřbitov
 Lnáře
 kostel sv. Vavřince
 Kbíl
 masné krámy
 parostrojní lihovar
 kostel sv. Markéty
 Němčice
 Strakonice
 mariánský sloup
 Blatná
 stará radnice
 kaplanka
 socha sv. Floriana
 kaple Božího hrobu
 Lovčice
 mariánský sloup
 Hrádek u Sušice
 Husův sbor
 Kámen neštěstí
 kašna
 Voprchovský dům
 městský špitál
 Rozacínovský dům
 kostel sv. Václava
 městské opevnění
 Dlouhá Ves
 židovský hřbitov
 Hoštice u Volyně
Základní informace místa
ID místa: 10361
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 13.12.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama