Kašparův kámen
© anonym 03/2014
Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Nachází se na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.
Své jméno získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu. Železná Ruda byla r. 1960 povýšena na město.
Do města vede silnice I/27 z Plzně a Klatov, která končí přechodem státní hranice se SRN. Do ní ústí silnice II/190 od Nýrska. Vede sem také železniční trať z Plzně, která rovněž ve stanici Železná Ruda-Alžbětín přechází do SRN.
Pamětní kámen Adolfa Kašpara se nachází v lesích asi 1,5 km západně od Železné Rudy, přibližně v místě, kde se nyní setkává modrá značka z centra s červenou od Alžbětína, která dále vede k Čertovu jezeru.
Pamětní kámen v lese na západ od Železné Rudy označuje místo, kde proslulého malíře a zejména ilustrátora Adolfa Kašpara postihl 29. června 1934 nenadálý záchvat mozkové mrtvice a předčasná smrt během výletu k Čertovu jezeru. Adolf Kašpar (1877-1934) se narodil v Bludově na Šumpersku jako syn kupce. ...Po požáru rodinného obchodu se odstěhovali do Olomouce. Tam si při studiu na německém učitelském ústavu povšimli je výtvarného nadání a místní knihkupec Romuald Promberger vydal r. 1899 baladu Adama Mickiewicze Paní Twardowská s jeho prvními ilustracemi. Při studiu na pražské akademii ve speciální třídě Maxe Pirnera byl Kašpar vyzván, aby vytvořil ilustrace k Babičce Boženy Němcové, která měla být vydána ke 40. výročí úmrtí autorky. Ten pracoval přímo v Ratibořicích a blízkém kraji, studoval dobové oblečení a národopisné památky v knihovnách. Vydání Babičky s výtvarným doprovodem Adolfa Kašpara v r. 1903 mělo obrovský úspěch a Kašpar se stal již jako student vyhledávaným ilustrátorem. Získal Hlávkovo stipendium a byl přijat do uměleckého spolku Mánes. Stejný úspěch měly i ilustrace k Jiráskově Filozofské historii z r. 1905, kterým předcházela opět důkladná příprava přímo na místě. To mu přineslo zakázky na výzdobu jeho dalších děl. Ilustroval romány F. L. Věk, U nás, Temno a Bratrstvo, dále historický román Mistr Kampanus Zikmunda Wintra a osm románů Karla Václava Raise. Kromě ilustrací se Kašpar věnoval také grafice a malbě, zejména akvarelu. V červnu 1934 pobýval na Chodsku, kde sbíral podklady pro ilustrace literárního díla Jindřicha Šimona Baara. Tehdy se vypravil do nedaleké Železné Rudy, kde chtěl navštívit Čertovo jezero. Během tohoto výletu byl postižen mozkovou mrtvicí a na místě zemřel. Tam stojí prostý balvan se třemi slovy: MALÍŘ ADOLF KAŠPAR. Připojeno je datum 29. VI. 1934 a nápis doplňuje velký vyrytý kříž. Národem milovanému umělci bylo jen 56 a půl roku. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově. Po Adolfu Kašparovi zbylo několik tisíc ilustrací, obrazy a grafika. Na Kampě, kde v Praze bydlel, ho připomíná pamětní deska. A na milované rodné Moravě také dva domy, které si nechal postavit. V jeho domě v Lošticích, kam jezdil na letní pobyty mezi léty 1910 a 1931, byl později zřízen jeho památník. V r. 1932 si nechal ještě postavit roubené stavení v Rusavě v Hostýnských vrších, to si však již nestihl nijak užít..
|
Přihlášení |
