
Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel. Nachází se na hranici Národního parku Šumava a je to jedno z šumavských sportovních a turistických středisek cestovního ruchu.
Své jméno získala díky těžbě stejnojmenné suroviny v první polovině 16. století, díky které také byla založena na mnohem starší cestě přes Šumavu z Čech do Bavorska. V 17. století se ovšem průmysl města přeorientoval na sklářství. Německý název města pochází ze středověkého statutu obce, která byla městysem a měla tzv. právo trhu, proto tedy Markt v názvu. Železná Ruda byla r. 1960 povýšena na město.
Do města vede silnice I/27 z Plzně a Klatov, která končí přechodem státní hranice se SRN. Do ní ústí silnice II/190 od Nýrska. Vede sem také železniční trať z Plzně, která rovněž ve stanici Železná Ruda-Alžbětín přechází do SRN.
Pozoruhodný kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy stojí v centru města při silnici I/27 (Klatovské ulici).
Do cípů mezi tři kaple na východní straně jsou vloženy prostory sakristie a depozitářů. Stavba je kryta cibulovitou bání, uvnitř je plochostropá. Z vnitřního zařízení vyniká šest portálových oltářů s řezbářskou výzdobou z doby před polovinou 18. stol. Devět mramorových náhrobníků pochází z let 1742-1825..
Celá střecha je krytá šindelem, jejíž složitou konstrukci zhotovil tesař Matyáš Lehner. Uvnitř kostela je hlavní oltář s obrazem Panny Marie z r. 1854. Ten je kopií obrazu od Lukase Cranacha staršího v Innsbrucku. Sochy na oltáři představují sv. Jindřicha II. a jeho manželku Kunhutu, patrony zdejších sklářů a zakladatelů kostela. Kromě hlavního oltáře jsou v kostele další dva oltáře boční, kazatelna se sochou Krista Dobrého pastýře a keramická křížová cesta. Varhany z r. 1871 postavil Carl Ludwig Edenhofer (1828-1895) z bavorského města Regen, v r. 1917 je opravoval František Šurát z Českých Budějovic. Dále se v kostele nacházejí náhrobní kameny rodiny Hafenbrädelů, lustr ze zdejších skláren a obrazy 12 apoštolů. Kostel v Železné Rudě je farní a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od r. 1958 zapsána v seznamu kulturních památek ČR..