
Jen nepatrné zbytky zdí a příkopy naznačují bývalou přítomnost malého hrádku. Pokud se vydáte do těchto končin, na toto místo dojdete po červené značce asi 7km z Nového Herštejna.
Dle archeologických nálezů totiž hrad na Velkém Kouřímu vznikl zřejmě už na přelomu 12. a 13. století a zanikl o půl století později. Nejpravděpodobnější jsou dvě možnosti jeho funkce – buďto šlo o stavbu královského opěrného bodu králem Přemyslem Otakarem I.; nebo šlo v té době o naprosto ojedinělý pokus vysoce postaveného dvořana o stavbu vlastního sídla. Uvažuje se o Černínovi z rodu Drslaviců, jehož vyhnání ze země se zhruba shoduje se zánikem sídla. Pravdpodobněji šlo ale přeci jen o královský opěrný bod, neboť sídlo leží v tehdy téměř neosídlené oblasti a Černín mohl být pověřen jeho stavbou a správou. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o královský hrad přechodného typu (někde mezi hradištěm raného středověku a hradem), kdy většina staveb byla ještě ze dřeva. Dispozice hradu je dvojdílná, výrazné jsou hlavně příkopy a valy, není jisté, která z obou částí měla dominantní postavení..
Ovál byl na delší straně přeťat příkopem, takže je možno rozlišit větší horní hrad a menší dolní hrad se studnou. Postavili jej snad Černínové, kteří byli jeho majiteli v druhé polovině 14. a na počátku 15. století a psali se z Rauchenberka. Jediná zpráva o hradu je z r. 1404, kdy se připomíná pozůstalá Maruše Černíková z Ruchomperka. Po tomto roce se hrad stal součástí pušperského panství a záhy zanikl. Když se o hrad Pušperk ucházel v r. 1457 jako o odúmrť Arnošt z Herštejna, píše se již jen o lesích, řečených Kuřím s horou. V r. 1462, kdy pušperský hrad postupoval Jan Zajíc z Házmburka Jiříkovi z Říčan, uvádí se v lese Kouřimi zřícený hrad. Ještě kolem r. 1830 zde byly patrné zbytky kamenných hradeb a studna. Historik František Teplý (Kniha o Švihově) ztotožňoval tento hrad chybně s tvrzí Čirnperkem (dnes Černíkov)..