kaple sv. Kříže

Nad vchodem byla kamenná deska se znakem a letopočtem 1731, která byla nalezena při odstraňování sutě a uložena na místě hlavního oltáře kaple. Tato deska je tesaný žulový kvádr o rozměrech 100 x 60 x 15 cm s vypouklým znakem – jednoduchou variantou erbu Krakowských z Kolowrat, svobodných pánů z Újezda. Uvnitř kaple byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Nad šindelovou střechou byla cibulová vížka. Na oltáři byl stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem svatého Kříže (odtud také název osady odvozený od patrocinia zasvěcení kaple), který darovala roku 1736 Kateřina Knittlová. V novém tisíciletí byly obnoveny základy této kaple zbourané v roce 1958. Zachovalo se tak obvodové zdivo do výšky zhruba 2 m, část kamenné podlahy, žulové zárubně vchodových dveří, drobné kovové předměty a kamenná deska s vypouklým znakem erbu Krakowských z Kolowrat s letopočtem 1731. Byl zde vztyčen dřevěný šest metrů vysoký kříž a informační tabule. Z poutního místa je malebný výhled do hamerského údolí..

Stavba byla založena do kříže, střed půdorysu tvořil čtverec s kosými rohy, k západní straně se pojila předsíň s kruchtou oddělená od kostela polokruhovým obloukem, ostatní strany se otevíraly do polokruhových apsid. V západním průčelí byl čtyřhranný vchod, polokruhová okna byla uprostřed přepažena pilířem. Nad západním průčelím na šindelové střeše byl cibulovitý sanktusník. Nad čtverhranným vchodem v západním průčelí byl umístěn kamenný znak, jehož štít byl kolmo rozdělen na dvě půle: v pravém poli zobrazoval korunovanou orlici, v levém šikmo přepaženém jednorožce v poskoku, dole byl vepsán letopočet 1731. Jednalo se o jednoduchou variantu erbu Krakowských z Kolowrat, svobodných pánů z Újezda. V interiéru byly tři rokokové oltáře s bohatě řezanými akantovými rozvilinami. Na oltáři stál stříbrný pacifikál s autentizovaným ostatkem sv. Kříže, který kostelu v roce 1736 darovala Kateřina Knittlová. Ve věži kostela byly na počátku 20. století dva zvony. Větší pocházel z roku 1839, ten menší pak z roku 1730. Mše svatá se v kostele sloužila dvakrát do roka, a to o neděli po 3. květnu a na svátek sv. Petra a Pavla; pak již jen příležitostně. Čím však tento kostel nejvíce přitahoval pozornost poutníků, byla kopie Pražského Jezulátka, jehož velkou ctitelkou byla hraběnka Kolowratová pro zázračně navrácené zdraví. Právě ona nechala zhotovit jeho kopii a ta se později dostala do Křížkova. V polovině 19. století byl kostel v dezolátním stavu, hrozilo jeho sesutí a vlastník pozemku nebyl schopen nutné opravy zajistit. Avšak nikde v archivech nebyla k nalezení zřizovací listina či jiný doklad, který by určoval patronát, a tedy i povinnost se o kostel starat. Nicméně majitel panství se zodpovědnosti nezříkal a přispěl jednou třetinou potřebného obnosu. Další finance byly pořízeny sbírkou mezi farníky. K úplné stavební obnově kostela v Kreuzwinkelu došlo pak až v roce 1935. Celá farnost Hamry s podporou biskupského ordinariátu tehdy úspěšně dokončila předsevzatý záměr a kostel byl kompletně opraven. Počátkem 50. let 20. století se kostel dostal do pohraničního pásma a v roce 1958 byl zbořen. V roce 2007 byly vykopány a zakonzervovány zbytky obvodového zdiva kostela; trosky zdiva v přední části jsou zachovány do výše cca 1 m, v zadní části do výše cca 2,5 m. Poutní místo bývalého kostela vysvětil dne 14.7.2007 Mons. Falkelnauer, generální vikář plzeňské diecéze. Pozemek s kostelem, od něhož se otevírá krásný výhled, patří nyní obci Hamry..