Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.
Novodobou lidskou činností značně porušený reliéf hrádku v Šitbořicích se nachází na zvýšeném konci výběžku, který klesá od jihovýchodu z ploché a mnohem vyšší náhorní planiny nad obcí, odkud je daleký výhled. Přesto se stavebníkovi jevilo výhodnější hrádek umístit na konci tohoto nízkého výběžku, který byl i tak mimo jihovýchodní strany poměrně dobře chráněn krátkými, ale strmějšími svahy. Místo hrádku, příznačně zvané Hradisko, je dnes hustě obklopeno zástavbou a především porušeno množstvím sklepů, které byly vyhloubeny do valů a jádra hradu a jistě byly i částečně dosypány. Tím došlo k nenávratnému porušení situace, když navíc především severozápadní polovina dispozice byla srovnána buldozerem a tak velikost hrádku je možné přibližně odhadovat podle okrajové hrany výběžku, vytvořené srovnáním valů a příkopů do terasy. Tato severozápadní polovina také slouží z větší části jako zahrádka a na okraji pahorku stojí menší chatka. Jak se dá z dnešního stavu vyčíst, měl hrádek přibližně oválný, od jihovýchodu k severozápadu protáhlý tvar. Pravděpodobně měl jednoduché utváření s jádrem obklopeným příkopem, na východě snad zdvojeným. Pokud však situace není přetvořena opravdu výrazně, je docela možné, že zdvojení příkopu na východě souviselo s přístupovou cestou, která by po tomto úbočí stoupala a byla by tak snadno pod kontrolou obránců hrádku. Vstup však byl téměř jistě od jihovýchodu, kde je před hrádkem patrný trojúhelníkový objekt. Taková situace vstupního objektu není v této oblasti jižní Moravy neobvyklá, například podobné řešení lze najít ve Ždánicích nebo na Kepkově. Druhou, dle mého názoru méně pravděpodobnější možností, je vedení přístupové cesty přímo od jihovýchodu, od nejsnáze přístupné strany. Právě v přístupové části je reliéf hrádku nejzachovalejší. Mimo popsaného vstupního objektu je zde z velké části zachovaný val, v celkovém pohledu jeho…
číst dáleRoman Řezáč, 16.4. 2006
Zmínky o hrádku nejsou známé, samotné Šitbořice se zmiňují poprvé v pramenech v polovině 13.století. Zatím mi není znám ani archeologický výzkum, který by sídlo datoval blíže.
Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000), 16.4. 2006