
Město Jevišovice je prvně doloženo r. 1289, městský status z počátku 18. století byl obnoven r. 2007. Leží mimo železniční síť na křížení silnice II/361 z Jaroměřic nad Rokytnou do Znojma a silnice II/398. Oplývá řadou turistických zajímavostí. Jsou tu dva zámky, zřícenina hradu a při západním okraji města na řece Jevišovce nejstarší přehradní nádrž na Moravě z r. 1897. Na náměstí se kromě empírového kostela nachází barokní sýpka ve správě Moravského muzea v Brně upravená na kulturně sportovní centrum.
Původní jevišovický kostel zasvěcený sv. Mikuláši stával na současném hřbitově jižně od města. Počátkem 19. století byl tento kostel již značně zchátralý a nařízením krajského úřadu z roku 1820 bylo doporučeno jej opravit nebo postavit nový. Na návrh správce panství byl starý hřbitovní kostel zbořen a v roce 1823 začala stavba nového kostela na náměstí. Byl položen základní kámen, ale stavba se protáhla až do roku 1830. Autor projektu je neznámý, jako vzor ale posloužil kostel sv. Jana Nepomuckého v obci Dyje na Znojemsku. Zajímavostí jevišovického kostela jsou varhany, které jsou téměř o sto let starší než samotný kostel. Byly zhotoveny v roce 1748 brněnským varhanářem Janem Výmolou a původně byly umístěny v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně, do Jevišovic byly převezeny krátce po roce 1830. V kostele se pravidelně konají nedělní bohoslužby, příležitostně zde probíhají i kulturní akce, například koncerty. Před kostelem jsou sochy sv. Aloise z Gonzagy a sv. Josefa. Názvy těchto soch i zasvěcení samotného kostela svatému Josefovi odkazují na křestní jména členů hraběcí rodiny Ugarte, která tehdy vlastnila jevišovické panství a byla patronem kostela. Kostel s oběma sochami je od roku 1958 na seznamu kulturních památek České republiky..