
Protáhlá obec na pravém břehu Jizery nedaleko Turnova je prvně doložena již r. 1318 a zaznamenala významný růst zejména ve 2. polovině 20. stol. v důsledku rozvoje průmyslu. Má nyní asi 1400 obyvatel a mísí se tu panelová zástavba s historickou vesnickou, mezi níž vynikají dva statky ze 16. stol. a roubená Maškova chalupa, všechny chráněné jako kulturní památky. Na pravém břehu Jizery vznikly po r. 1973 dvě pískovny, zásobující místní panelárnu. Po útlumu těžby v 90. letech 20. stol. byly zatopeny a nyní obě vodní plochy o rozloze 27 a 12 ha slouží rekreaci. Je tu vyhledávané koupaliště, kemp a jachtařský klub. V prostoru mezi železnicí a dálnicí byla v letech 2005-2007 objevena významná archeologická lokalita, dokládající osídlení z doby kamenné a bronzové, naleziště však bylo prakticky zničeno následnou průmyslovou zástavbou.
Příšovicemi prochází silnice II/610 do Turnova, při níž stojí novogotická kaple sv. Václava, vzhledem připomínající spíše kostel, za který je také v některých pramenech označována. Souběžně se silnicí vede v sousedství zástavby i dálnice D10. Obec má také nádraží na trati 070 z Prahy do Turnova.
Plochou krajinou kolem Příšovic vede několik značených cyklotras a u místního nádraží začíná žlutá turistická značka, která vede přes Všeň do vyhledávané oblasti Českého ráje.
Cyrila a Metoděje z r. 1850. Je dílem knížecího stavitele ve službách Rohanů Josefa Karnolda ze Sychrova. Vznikla z iniciativy obce nákladem 6 000 zlatých. Základní kámen stavby byl posvěcen 10. dubna 1883. Oltářem, kazatelnou a lavicemi kapli opatřil řezbář Petr Bušek z Husy, varhany dodal D. Kerble z Lomnice nad Popelkou. Svěcení kaple se konalo 28. září 1884, sakristie byla přistavěna až r. 1886. Nadprůměrná novogotická stavba s velmi cenným původním mobiliářem je od r. 1995 kulturní památkou. Kaple sv. Václava, připomínající svým vzhledem spíše kostel, stojí přibližně uprostřed obce při severní straně průjezdní komunikace. Jedná se o neorientovanou, ze smíšeného zdiva vyzděnou a hladce omítnutou jednolodní stavbu na obdélném půdorysu, s odstupňovanými opěrnými pilíři a hrotitými okny, s představenou dvoupatrovou vstupní věží na jihu a pravoúhlým odsazeným presbytářem na severu. K presbytáři je v podélné ose kaple přistavěna rovněž pravoúhlá a odsazená sakristie z cihelného zdiva. Střecha věže má tvar čtyřbokého jehlanu. Na všech čtyřech stranách má pod trojúhelníkovým štítem vikýře se slepým kruhovým oknem, patrně zamýšlené pro ciferníky uvažovaných, ale nepořízených věžních hodin. Kryta je plechem a završena je makovicí a kovaným latinským křížem. Střechy nad lodí, presbytářem a sakristií jsou sedlové, kryté frankfurtskými taškami z ocelového pozinkovaného plechu. Věž má v přízemí na jihu hlavní hrotitý vstup s dřevěnými dvoukřídlými rámovými dveřmi. Patra jsou oddělena kordónovými římsami a na třech stranách prolomena hrotitými okny, v patře s dřevěnými kružbami a ve druhém patře s dřevěnými vodorovnými žaluziemi. Loď má na každé boční stěně po dvou hrotitých oknech s dřevěnou kružbou a vitráží, presbytář má na bočních stěnách po jednom takovém okně a sakristie má takové okno jedno v severní stěně a vedlejší boční pravoúhlý vchod s dřevěnými rámovými pravými dveřmi o třech výplních ve východní stěně. Loď i presbytář mají pod hlavní římsou obloučkový vlys z hrotitých obloučků. Interiér lodi je zaklenut dvěma poli a presbytář jedním polem lomené křížové klenby, která je v lodi podpírána na nárožích profilovanými příporami s římsovými hlavicemi. Hrotitý vítězný oblouk má též profilaci na nároží. Dřevěná kruchta při jižní stěně lodi je podpírána dvěma osmibokými litinovými sloupy, má plné zábradlí ozdobené velmi jednoduchou slepou novogotickou kružbou a přerušeno je varhanami v trojdílné novogotické skříni, přístupná je šnekovým schodištěm při západní stěně věže. Sakristie je spojena s presbytářem dvojicí hrotitých dveří po stranách hlavního oltáře. Dlažba je provedena z kamenných desek. Ve druhém patře věže je zvonice, v níž byly původně tři zvony; dva malé byly přeneseny z původní kaple sv. Cyrila a Metoděje a jeden větší pořízen nově. Ten však byl zrekvírován pro válečné účely r. 1916. K velmi cennému mobiliáři z dílny Petra Buška z Husy náleží kromě hlavního oltáře sv. Václava také boční oltář sv. Cyrila a Metoděje, kazatelna, zpovědnice, konzola s baldachýnem pro sochu Panny Marie, dvě pole kostelních lavic a malá stolička. Před hlavním vchodem je dvěma parapetními zídkami se železným zábradlím sevřeno schodiště o pěti stupních. Kaple sv. Václava je majetkem obce, která ji využívá ke svatebním a jiným slavnostním obřadům. Zároveň je v působnosti děkanství Mnichovo Hradiště, které tu zajišťuje bohoslužby zpravidla o sobotách jednou měsíčně.