Červená Hora

Jádro hradu má lichoběžníkový tvar. Z dnešního stavu destrukce není možné rozpoznat podrobnější dispozice, na některých místech vystupují z terénu kamenné fragmenty staveb a opevnění. Nejvyšší částí jádra hradu je homole v jihozápadním nároží, která může skrývat pozůstatky okrouhlé věže. Nejdále na západ je pak níže položená zřejmě provozní část hradního areálu s dodnes znatelnou mohutnou fortifikací a zaním je ještě jeden příkop a val, které oddělují hrad od opyše. Hrad pravděpodobně patřil ke kvalitním šlechtickým hradům bergfritového typu, nebyl ale nikdy podrobně zkoumán..

Ve své době představoval rozsáhlou stavbu s prostranným nádvořím. Majitelé: rod erbu třmene – Sezema, Mikuláš Pískle, Mikuláš Polc ze Svídnice, Jan z Jenštejna, Pavel z Jenštejna, bratři Hynkové z Dubé u Náchoda, Hynek mladší – poslední majitel od r. 1393. Za husitských válek Hynek mladší jako přívrženec katolíků a blízký spolupracovník Zikmunda pronásledoval s nebývalou krutostí kališníky. Stoupenci „pod obojí“ se po dobytí Jaroměře a Náchoda chtěli svého krutého souseda zbavit a začali hrad obléhat. Po spojení se sirotčími vojsky ze slezské spanilé jízdy byl hrad dobyt. Posádka hradu se vzdala a mohla volně odtáhnout. Přesto byl hrad 8.6.1427 zpustošen a vypálen. Zbořený hrad zarostlý lesem zůstal beze změn téměř pět století. Nejvíce zřícenina utrpěla r. 1880 při stavbě silnice v její těsné blízkosti..

Měl výhodnou polohu. Ve své době představoval rozsáhlou stavbu s prostranným nádvořím. Dalšími majiteli byli Mikuláš Pískle, Mikuláš Polc ze Svídnice a Jan z Jenštejna. Posledním majitelem byl od roku 1393 Hynek mladší z Dubé. Za husitských válek Hynek jako přívrženec katolíků pronásledoval s velkou krutostí kališníky. Byl blízkým spolupracovníkem Zikmunda. Husité, po dobytí Jaroměře a Náchoda, se chtěli zbavit svého souseda a hrad Červená Hora začali obléhat. Při spojení se sirotčími vojsky ze slezské spanilé jízdy byl hrad dobyt. Posádka hradu se vzdala a mohla volně odtáhnout. Přesto byl hrad 8. června 1427 zpustošen a vypálen. Zbořený hrad zůstal beze změn téměř pět století. Zarostl lesem a na zbytcích zdiva se podepsal čas a lidská neuvážená činnost. Nejvíce zřícenina utrpěla v roce 1880 při stavbě silnice. Zbytky zdiva už jen skromně připomínají zřejmě zajímavou minulost Červené Hory..

1326–1365 Mikuláš Piskle z Rotemburka, po něm pak pražský arcibiskup Jan z Jenštejna a jeho bratři Václav a Pavel. V r. 1393 prodal Pavel z Jenštejna Červenou Horu bratrům Hynkovi staršímu a Hynkovi mladšímu z Dubé a z Náchoda. Od r. 1406 vlastnil Červenou Horu jen Hynek mladší z Dubé a z Náchoda, který od počátku husitských válek stál na straně Zikmundově a tvrdě potíral husity, zvláště na Jaroměřsku, kde byl královským hejtmanem. Z Červené Hory vedl v r. 1420 útok proti husitskému městečku Krčínu, které zničil. Odvetou za tento čin přitáhli v r. 1421 husité k hradu, ale obléhali jej marně. V bojích s husity byl Hynek z Červené Hory několikrát zajat, vždy se mu však podařilo vyváznout. V r. 1427 hrad Červenou Horu obléhaly oddíly sirotků a šlechticů podobojí. Po dlouhém odporu si vymohl Hynek z Červené Hory na obléhatelích slib, že nechají posádku hradu volně odejit. Hrad pak byl vypálen a zbořen. Okolní vesnice byly připojeny k rýzmburskému panství, později k panství náchodskému. Trosky hradu si vesničané rozebrali jako stavební materiál. Dnes jsou z kdysi pevného hradu mezi obcemi Slatina a Česká Skalice na ostrohu nad ohybem řeky Úpy patrné jen základy hradeb a zdí, hradní příkop a spodní část věže..