
Hřbitovů vojáků padlých a zemřelých na následky zranění z prusko-rakouské války roku 1866 je ve východních Čechách celá řada Jeden z nich se nachází v Náchodě poblíž zámku. Přímo na zámku byl v roce 1866 zřízen lazaret pro zraněné vojáky, další lazaret byl v zámecké sýpce, která byla krátce nato zbořena a její zdivo použito pro vznik vojenského hřbitova v zámecké oboře. Založení hřbitova inicioval majitel náchodského panství princ Vilém Schaumburg-Lippe (1834-1906) na místě staršího pohřebiště vojáků padlých o sto let dříve za sedmileté války. Náchodský vojenský hřbitov byl zřízen v roce 1867 a vysvěcen v roce 1870, jeho dominantou je romantizující napodobenina zříceniny kostela. Samostatně stojící pomníky i desky zasazené do hřbitovní zdi připomínají jména desítek důstojníků rakouské armády, řadovým vojákům je věnován dřevěný kříž na kamenném podstavci uvnitř zříceniny. Hned vedle je ve zdi zasazena deska připomínající… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.