Ratibořický mlýn
© Jiří Špaček 07/2008
Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.
Placené parkoviště pro návštěvníky Babiččina údolí je umístěno v Ratibořicích na konci slepé silničky u Panského hostince, tedy asi jen 150 metrů od pomníku Babičky s vnoučaty. V těsné blízkosti pomníku se nachází ratibořický Rudrův (nesprávně též Ludrův) mlýn a vedle něj na témže náhonu vodní mandl. Turisté na místo přicházejí z České Skalice buď po červené značce od kostela nebo od nádraží po cyklotrase do Zlíče a dále po zelené podle řeky, v obou případech asi 4 km. Interiér Rudrova mlýna je přístupný ve stanovených hodinách s průvodcem. Zpoplatněna je i prohlídka mandlu.
28.4. 2021
popis
V případě ratibořického mlýna se jedná o jednopatrovou kamennou budovu s valbovou střechou, jejíž největší část tvoří mlýnice, která zabírá přízemí i horní patro. Nacházejí se v ní dvě mlecí složení, jež jsou poháněna vodními koly na vrchní vodu, která je přiváděna náhonem od Starého bělidla dřevěnými vantrokami. V patře je pak byt mlynáře se světnicí, zařízenou lidovým nábytkem, stejně vybavený pokojík v přístavbě nad vchodem ze dvora a místnost zařízená jako pokoj Mančinky, vybavený měšťanským nábytkem z 1. poloviny 19. století. V přízemí přiléhá k mlýnici šalanda pro mleče a dále komory a pec na pečení chleba. Všechny místnosti mají ploché trámové stropy. K mlýnu navíc patří hospodářské stavení ve dvoře, kde bývaly chlévy a stodola. Vodní mandl byl vždy majetkem vrchnosti. Je to z jedné části přízemní, z druhé části jednopatrové stavení o obdélném půdorysu s orámovanými pravoúhlými okny… číst dále
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 2.5. 2021
historie
Kdy byl poprvé v Ratibořicích vybudován mlýn, není známo. První zmínka o něm pochází z r. 1582, kdy je při prodeji ratibořického zboží jmenován také nový kamenný mlýn o šesti moučných kolech. Jak bylo tehdy obvyklé, mlýn býval vždy panským majetkem. Teprve později se mlynáři mohli stát jejich vlastníky. V Ratibořicích se vystřídala nejprve v roli nájemců a později i jako vlastníci řada mlynářských rodů, z nichž nejznámější byl rod Hejnů, jehož příslušníci hospodařili na mnoha mlýnech v celém širém okolí. Mlynář Jan Hejna je v Ratibořicích poprvé zmiňován r. 1702. Po smrti jeho syna Josefa podle gruntovních knih vyženil mlýn r. 1771 mlynář Antonín Rudr (též Ruder, lidově zvaný jako Ludr) ze Suchovršic nad Úpou (leží mezi Úpicí a Trutnovem), který si vzal za ženu Annu Hejnovou, jedinou dceru zemřelého ratibořického mlynáře. Její matka mu mlýn postoupila za tisíc zlatých. O dva roky později mlýn přestavěl. Byl zřejmě dobrým… číst dále
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 2.5. 2021
