Tvrz, coby rekreační sídlo, chtěl před lety koupit zpěvák Waldemar Matuška.
© Adam Prokeš, 08/2006
Obdélná čtyřprostorová renesanční obytná budova tvrze stojí v jižní části dvora, od jihu k ní je připojen mladší dvouprostorový přístavek s vnější zdí zesílenou drobným opěrným pilířem. Hlavní trakt od západu tvoří barokně zaklenutá světnice, vstupní síň s renesanční hřebínkovou klenbou, vysoký prostor s fabionovým stropem a nakonec dvoupodlažní sýpka s trámovým stropem. Budova je zčásti podsklepená, dvě valeně klenuté sklepní místnosti jsou pod světnicí spojeny dlouhou zalamovanou chodbou.
Hospodářské budovy na východní a západní straně dvora pocházejí zřejmě z druhé poloviny 18. století, rozměrná stodola na severní straně je až z 2. poloviny 19. století.
Ves Hořenice se poprvé připomíná v r. 1500. Někdy v 15. století tu byla postavena tvrz, která se stala rodovým sídlem Matese z Hořan. Ten daroval kolem r. ...1500 vesnici Hořenice i s tvrzí špitálům v královských věnných městech Dvoře Králové nad Labem a Jaroměři. O Hořenice měla mimořádný zájem Jaroměř, a proto je r. 1502 vyplatila. Vyjma let 1547-1549 je Jaroměř vlastnila až do konce feudálního období. Jaroměřská městská rada dala na místě středověké tvrze Matese z Hořan postavit v druhé polovině 16. století renesanční jednopatrovou masívní tvrz, která měla být sídlem městského pukrabího. Sloužila však jako obytné stavení u selské usedlosti čp. 1 až do 50. let 20. století. V r. 1971 byla budova pod dozorem Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje v Pardubicích upravena a sloužila jako kulturní dům. Jaké je dnešní využití tvrze není redakci známo..
|
Přihlášení |
