celkový pohled od jihu
© Jan P. Štěpánek 01/2025
V době vánoční je v kostele k vidění velký Náchodský betlém - pochází z r. 1857. Betlém vyrobil plhovský domácí tkadlec a řezbář Karel Beršík (1838 – 1918), se kterým spolupracoval lidový malíř Josef Hejzlar z Náchoda, který figurky opatřovat polychromií. Některé figurky jsou dílem lidového řezbáře Josefa Martínka z dolejšího Podměstí. V době německé okupace byly pořízeny nové jesličky (jeskyně – chlév) v umělecké dílně Břetislava Kafky.
Kostel, původně trojlodní gotická stavba, v průběhu staletí několikrát vyhořel a poté byl přestavován. Dnes je jednolodní stavbou s pětiboce zakončeným gotickým presbytářem s opěráky a se dvěma hranolovými věžemi po stranách. V koutě mezi presbytářem a severní věží je schodiště, na severní straně lodi je renesanční předsíňka, na jižní straně je předsíň s pravoúhlým kamenným renesančním portálem, na nárožích předsíně jsou toskánské sloupy. Věže po stranách presbytáře jsou zděné, zakončené dřevěným bedněním a dřevěnými cibulovitými báněmi. Ve věžích je zavěšeno celkem 6 zvonů. Západní průčelí kostela má barokně vykrojený štít a předstupuje před něj novogotická předsíň. V předsíni nad vchodem do chrámové lodi je pískovcový znak rodu Smiřických. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru, žebra vybíhají z konzol majících podobu zvířecích masek. Na severní stěně presbytáře je pozdně… číst dále
Původně gotický kostel byl založen zřejmě roku 1310. Výslovně se zmiňuje až roku 1355. Z doby kolem roku 1380 pochází pětiboce zakončený presbytář, zdivo lodi a patrně i severní věže po straně presbytáře. Kostel vyhořel v letech 1441 při dobytí města Slovany, kteří kostel také vyrabovali, a r. 1570, kdy se při požáru zřítil dřevěný strop lodi kostela a kruchta. Po požáru byl přestavěn v letech 1570 - 1578 italským stavitelem Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic (klenba lodi a kruchta, portál jižní předsíně). Zmiňuje se, že byl opraven péčí Hedviky Smiřické ze Smiřic (SPHU). R. 1570 byly také po požáru přelity zvony v Hradci Králové. Největší požár postihl kostel v roce 1663. Podle dobové zprávy tehdy "Lehl popelem kostel i s věžemi, orlojem a zvony". Na opravu kostela se vybíralo po celých Čechách. Po tomto velkém požáru byly snížené věže kostela snesením kamenných říms a odbouráním části kamenného zdiva, které… číst dále
|
Přihlášení |
