
V době vánoční je v kostele k vidění velký Náchodský betlém - pochází z r. 1857. Betlém vyrobil plhovský domácí tkadlec a řezbář Karel Beršík (1838 – 1918), se kterým spolupracoval lidový malíř Josef Hejzlar z Náchoda, který figurky opatřovat polychromií. Některé figurky jsou dílem lidového řezbáře Josefa Martínka z dolejšího Podměstí. V době německé okupace byly pořízeny nové jesličky (jeskyně – chlév) v umělecké dílně Břetislava Kafky.
Kostel, původně trojlodní gotická stavba, v průběhu staletí několikrát vyhořel a poté byl přestavován. Dnes je jednolodní stavbou s pětiboce zakončeným gotickým presbytářem s opěráky a se dvěma hranolovými věžemi po stranách. V koutě mezi presbytářem a severní věží je schodiště, na severní straně lodi je renesanční předsíňka, na jižní straně je předsíň s pravoúhlým kamenným renesančním portálem, na nárožích předsíně jsou toskánské sloupy. Věže po stranách presbytáře jsou zděné, zakončené dřevěným bedněním a dřevěnými cibulovitými báněmi. Ve věžích je zavěšeno celkem 6 zvonů. Západní průčelí kostela má barokně vykrojený štít a předstupuje před něj novogotická předsíň. V předsíni nad vchodem do chrámové lodi je pískovcový znak rodu Smiřických. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru, žebra vybíhají z konzol majících podobu zvířecích masek. Na severní stěně presbytáře je pozdně… číst dále
Původně gotický kostel byl založen zřejmě roku 1310. Výslovně se zmiňuje až roku 1355. Z doby kolem roku 1380 pochází pětiboce zakončený presbytář, zdivo lodi a patrně i severní věže po straně presbytáře. Kostel vyhořel v letech 1441 při dobytí města Slovany, kteří kostel také vyrabovali, a r. 1570, kdy se při požáru zřítil dřevěný strop lodi kostela a kruchta. Po požáru byl přestavěn v letech 1570 - 1578 italským stavitelem Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic (klenba lodi a kruchta, portál jižní předsíně). Zmiňuje se, že byl opraven péčí Hedviky Smiřické ze Smiřic (SPHU). R. 1570 byly také po požáru přelity zvony v Hradci Králové. Největší požár postihl kostel v roce 1663. Podle dobové zprávy tehdy "Lehl popelem kostel i s věžemi, orlojem a zvony". Na opravu kostela se vybíralo po celých Čechách. Po tomto velkém požáru byly snížené věže kostela snesením kamenných říms a odbouráním části kamenného zdiva, které… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.