Jaroměř

Starý a nový hrad v Jaroměři

Podle všeobecně uznávaného příběhu, založil v letech 1003–1004 kníže Jaromír (syn Boleslava II.) hradiště v ohybu řeky Labe. Pravděpodobnějším zakladatelem se ale jeví Břetislav I. (někdy po roce 1050), který potřeboval důležitý opěrný bod u stezky do Polska. Teprve později na akropoli vznikl (v první polovině 13. století) kamenný hrad, který ale není v písemnostech doložen. V roce 1307 se Jaroměř připomíná jako královské věnné město. V 70. letech 20. století bylo při opravách kostela sv. Mikuláše nalezeno opukové kvádříkové zdivo s jednoduchými románskými okénky a pískovcová ostění, která lze přisoudit raně středověké stavbě. Poloha hradu uzavírá v nejužším bodě ostrožnu, chráněn byl příkopy a valy s kolovou hradbou. Podle T. Durdíka mohlo jít o kastel středoevropského typu. Buď byl průchozí, nebo vedla brána do města vedle něj. Přesnou podobu hradu však už dnes nelze určit. Situace hodně připomíná zaniklý hrad v Chrudimi – i tam byl na místě někdejšího hradu postaven kostel. Mohlo jít o záměr měšťanů vytěsnit z prostoru města královský hrad – tím, že na jeho místě vznikl kostel, bylo zabráněno jeho obnově. Biskup Jan IV. z Dražic věnoval jaroměřský farní kostel kapitule Všech svatých na Pražském hradě a později byl svěřen augustiniánům. Zdá se, že v té době byl farním kostel Panny Marie na Pražském předměstí (dnes zhruba v prostoru velkého kruhového objezdu u Penny a Tesca), kde si augustiniáni vystavěli první zdejší konvent. V těchto místech také archeologický průzkum při stavbě silnice Náchod – Hradec Králové odhalil pozůstatky středověkých konstrukcí a hřbitov. Na počátku 15. století kanovníci požádali o přesun konventu ke kostelu sv. Mikuláše, který byl už tehdy označován jako farní. Bylo jim vyhověno s tím, že mají stávající budovy kanonie strhnout. Kostel Panny Marie pak zanikl během husitských válek. V roce 1404 se mluví…  číst dále