Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.
Podle všeobecně uznávaného příběhu, založil v letech 1003–1004 kníže Jaromír (syn Boleslava II.) hradiště v ohybu řeky Labe. Pravděpodobnějším zakladatelem se ale jeví Břetislav I. (někdy po roce 1050), který potřeboval důležitý opěrný bod u stezky do Polska. Teprve později na akropoli vznikl (v první polovině 13. století) kamenný hrad, který ale není v písemnostech doložen. V roce 1307 se Jaroměř připomíná jako královské věnné město. V 70. letech 20. století bylo při opravách kostela sv. Mikuláše nalezeno opukové kvádříkové zdivo s jednoduchými románskými okénky a pískovcová ostění, která lze přisoudit raně středověké stavbě. Poloha hradu uzavírá v nejužším bodě ostrožnu, chráněn byl příkopy a valy s kolovou hradbou. Podle T. Durdíka mohlo jít o kastel středoevropského typu. Buď byl průchozí, nebo vedla brána do města vedle něj. Přesnou podobu hradu však už dnes nelze určit. Situace hodně připomíná zaniklý hrad v Chrudimi – i tam byl na místě někdejšího hradu postaven kostel. Mohlo jít o záměr měšťanů vytěsnit z prostoru města královský hrad – tím, že na jeho místě vznikl kostel, bylo zabráněno jeho obnově. Biskup Jan IV. z Dražic věnoval jaroměřský farní kostel kapitule Všech svatých na Pražském hradě a později byl svěřen augustiniánům. Zdá se, že v té době byl farním kostel Panny Marie na Pražském předměstí (dnes zhruba v prostoru velkého kruhového objezdu u Penny a Tesca), kde si augustiniáni vystavěli první zdejší konvent. V těchto místech také archeologický průzkum při stavbě silnice Náchod – Hradec Králové odhalil pozůstatky středověkých konstrukcí a hřbitov. Na počátku 15. století kanovníci požádali o přesun konventu ke kostelu sv. Mikuláše, který byl už tehdy označován jako farní. Bylo jim vyhověno s tím, že mají stávající budovy kanonie strhnout. Kostel Panny Marie pak zanikl během husitských válek. V roce 1404 se mluví… číst dále
Iva K., 9.3. 2015
historie
JAROMĚŘ HRAD.
Nejmenším z měst královských byla Jaroměř, pokud ve staré ohradě se nacházela; posud dobře pozorovati jest, že od železného mostu až k Vartě za kostelem sv. Mikuláše pouze jedna ulice jest, jejížto oboustranné domy zadky svými již na bocích a úpatích ostrohu, na němž Jaroměř postavena jest, stojí. Stanoviskem města starého jest totiž táhlý ostroh, kterýž u kostela sv. Jakuba se začíná a u mostu končí; předměstí Pražské jest na místě, kde bývaly močály, vybíhá. Pravou ozdobou města jest velebný a ve své prvotní způsobě zachovaný kostel, který v 16. a 17. věku pečlivě obnoven byl. Proti němu přes ulici nalézá se děkanství, stavení prostého slohu, ale velmi prostranné. Postaveno jest r. 1780 na místě bývalého dřevěného stavení, a to zase stálo na místě hradu a domu proboštského neb části bývalého kláštera, který prostoru od konce podloubí městského až ke kostelu a ke bráně zaujímal. Veliké sklepy z opuky postavené a prostrannosti…
číst dále
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého, II., 24.5. 2024
