Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek, 03/2002
Hrad Řebřík, původně středisko nevelkého panství, stával na jižním okraji rozlehlých křivoklátských lesů, na táhlém skalnatém hřbetě, asi 1,5 km severozápadně od vesnice Líšné. Pod ním bývala na západní straně dnes již zaniklá ves Řebřík (Řebříky) s gotickým farním kostelem a na východní straně dvůr. Dodnes se z hradu zachovaly jen dva příkopy, dělící vrchol hřbetu přibližně na třetiny, v severní části bývalé hradní plochy základy zdí, jámy po sklepech, zasypaná studna a v jižní části novodobá zvonice, vystavěná většinou z materiálu někdejších hradních zdí. Středověký Řebřík se skládal ze dvou předhradí a vlastního hradu. V jižní třetině hřbetu bylo první předhradí, k jehož bráně se od východu stáčela dodnes patrná cesta. Široký příkop odděloval první předhradí od druhého, jehož nepravidelně užší, ale hluboký a ve skále vytesaný, chránil přístup odtud do vlastního hradu. Ten zaujímal úzkou, nevyšší část hřbetu. Pozůstatkem brány do jádra hradu je terénní hrana, která se nápadně pravoúhle lomí. Na jihozápadní straně hradního jádra byl hradní palác. Zbytky jeho základů, stavěné z lomového kamene spájeného maltou, ukazují, že míval pět prostorů položených za sebou po jihozápadním obvodě vnitřního hradu. Zřejmě plnil na této straně i funkci hradby. Před bývalým palácem jsou zbytky studny či cisterny vytesané ve skále. Na severním konci vnitřního hradu lze tušit jeho hlavní věž, obrácenou proti nepříteli v místě chráněném jen svahem, z níž se však nic nezachovalo. Řebřík patřil po výtvarné stránce mezi hrady expresívní gotiky z konce 13. století. Na stráních pod hradem se skutečně našla keramika z této doby. Nejstarší známý držitel hradu i vsi, Markvart z Řebříka, se připomíná r. 1318. Jeho synové Vchyna a Markvart ze Řebříka jsou jmenováni r. 1358 jako patroni zdejšího kostela sv. Petra a Pavla. Páni z Řebříka, kteří byli příbuzní se Žerotíny, prodali v 70.…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 28.6. 2005
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Líšná

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 Kohoutov
 kostel sv. Mikuláše
 Zbiroh
 Čertova skála
 Ostrovecký mlýn
 Třenická hora
 Újezdec
 Terešov
 větrný mlýn
 kostel sv. Martina
 Skryjská jezírka
 Rovný
 židovský hřbitov
 Žebrák
 pivovar
 Doubravka
 Točník
 Podmokly
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Týřov
 Zálužský hrad
 Prašný Újezd
 Záhorsko
 Zvíkovec
 Hřebečníky
 Radeč
 Chlumská stráň
 Komárov
 sloup odsouzenců
 synagoga
 Hořovice
 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Štěpána
 Tihava
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Markéty
 kaple se zvoničkou
 Svinná
 židovský hřbitov
 Svinná
 židovský hřbitov
 Otmíče
 kostel Všech svatých
 Hřešihlavy
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 Propadený zámek
 rozhledna Máminka
 Chříč
 kostel sv. Václava
 synagoga
 kašna
 Jakšovský dům
 Radnice
 kaple sv. Rozálie
 muzeum Výtopna Zdice
 kostel sv. Martina
 Leontýn
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Ostrý
 židovský hřbitov
 Lochovice
 Valdek
 Krašov
 Březina
 kostel sv. Tomáše
 Březina
 Na Vrchách
 kostel sv. Prokopa
 Zhoř
 Krakovec
 Plešivec
 Jince
 kostel sv. Mikuláše
 Osek u Rokycan
 židovský hřbitov
 Kamýk
 Dřevíč
Základní informace místa
ID místa: 706
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama