Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.
Hlavní obrázek místa
Řebřík od silnice
© Prudký Martin, 02/2004
Hrad Řebřík, původně středisko nevelkého panství, stával na jižním okraji rozlehlých křivoklátských lesů, na táhlém skalnatém hřbetě, asi 1,5 km severozápadně od vesnice Líšné. Pod ním bývala na západní straně dnes již zaniklá ves Řebřík (Řebříky) s gotickým farním kostelem a na východní straně dvůr. Dodnes se z hradu zachovaly jen dva příkopy, dělící vrchol hřbetu přibližně na třetiny, v severní části bývalé hradní plochy základy zdí, jámy po sklepech, zasypaná studna a v jižní části novodobá zvonice, vystavěná většinou z materiálu někdejších hradních zdí. Středověký Řebřík se skládal ze dvou předhradí a vlastního hradu. V jižní třetině hřbetu bylo první předhradí, k jehož bráně se od východu stáčela dodnes patrná cesta. Široký příkop odděloval první předhradí od druhého, jehož nepravidelně užší, ale hluboký a ve skále vytesaný, chránil přístup odtud do vlastního hradu. Ten zaujímal úzkou, nevyšší část hřbetu. Pozůstatkem brány do jádra hradu je terénní hrana, která se nápadně pravoúhle lomí. Na jihozápadní straně hradního jádra byl hradní palác. Zbytky jeho základů, stavěné z lomového kamene spájeného maltou, ukazují, že míval pět prostorů položených za sebou po jihozápadním obvodě vnitřního hradu. Zřejmě plnil na této straně i funkci hradby. Před bývalým palácem jsou zbytky studny či cisterny vytesané ve skále. Na severním konci vnitřního hradu lze tušit jeho hlavní věž, obrácenou proti nepříteli v místě chráněném jen svahem, z níž se však nic nezachovalo. Řebřík patřil po výtvarné stránce mezi hrady expresívní gotiky z konce 13. století. Na stráních pod hradem se skutečně našla keramika z této doby. Nejstarší známý držitel hradu i vsi, Markvart z Řebříka, se připomíná r. 1318. Jeho synové Vchyna a Markvart ze Řebříka jsou jmenováni r. 1358 jako patroni zdejšího kostela sv. Petra a Pavla. Páni z Řebříka, kteří byli příbuzní se Žerotíny, prodali v 70.…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 28.6. 2005
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Líšná

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Zbiroh
 Ostrovecký mlýn
 Třenická hora
 Terešov
 větrný mlýn
 Újezdec
 kostel sv. Martina
 Skryjská jezírka
 Rovný
 židovský hřbitov
 Žebrák
 pivovar
 Doubravka
 Točník
 Podmokly
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Týřov
 Zálužský hrad
 Prašný Újezd
 Zvíkovec
 Záhorsko
 Hřebečníky
 Radeč
 Komárov
 Hořovice
 sloup odsouzenců
 synagoga
 Hořovice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Štěpána
 Tihava
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Markéty
 kaple se zvoničkou
 Svinná
 židovský hřbitov
 Svinná
 židovský hřbitov
 Otmíče
 kostel Všech svatých
 Hřešihlavy
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 Propadený zámek
 rozhledna Máminka
 Chříč
 kostel sv. Václava
 synagoga
 kašna
 Jakšovský dům
 Radnice
 kaple sv. Rozálie
 muzeum Výtopna Zdice
 kostel sv. Martina
 Leontýn
 kostel sv. Ondřeje
 Lochovice
 Ostrý
 židovský hřbitov
 Lochovice
 Valdek
 Krašov
 Březina
 kostel sv. Tomáše
 Březina
 Na Vrchách
 kostel sv. Prokopa
 Zhoř
 Krakovec
 Plešivec
 Jince
 kostel sv. Mikuláše
 Osek u Rokycan
 Kamýk
 židovský hřbitov
 Dřevíč
Základní informace místa
ID místa: 706
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama