
Černčice jsou starobylá obec v ploché krajině nad levým břehem Metuje. Leží 5 km jihozápadně od Nového Města nad Metují a 28 km severovýchodně od Hradce Králové. Unikátní středověký areál raně gotického kostela sv. Jakuba staršího z poloviny 14. století a terénních reliktů jen o málo starší tvrze (viz samostatné heslo) ze 13. a 14. století se nachází v západní části obce a dokladuje existenci komplexu šlechtického sídla a samostatného objektu kostela již v polovině 14. století. Ves s tvrzí byla poprvé připomínána již r. 1318, kdy ji vlastnili páni z Talmberka. Vlastní areál je umístěn na ostrohu mezi údolím Metuje a roklí Černčického potoka. Východním okrajem obce prochází silnice II/308 z Hradce Králové do Nového Města nad Metují a je tu též železniční zastávka Černčice na trati 026 z Týniště nad Orlicí do Meziměstí. Krajem nevedou turisticky značené trasy.
Presbytář je sklenut křížovou klenbou, loď dvěma poli křížové hřebínkové klenby a sakristie nepravidelnou plackou. Na západní a severní straně je kruchta na sloupech. Původní varhany byly pořízeny v r. 1799. Nové varhany byly zakoupeny v r. 1907 a vyrobil je r. 1905 Anton Mölzer (1839-1916), varhanář z Kutné Hory. Vnitřní zařízení je převážně novobarokní z 19. stol., ze 17. stol pochází kazatelna a přemalovaný oltářní obraz sv. Jakuba staršího, cínová křtitelnice je z r. 1585..
Nachází se v západní části obce a spolu se zvonicí tvoří její historický základ. Není známo, kdo a kdy nechal kostel postavit. Předpokládá se ale, že se tak stalo v průběhu 14. století, kdy Černčice měli v držení páni z rodů Kouniců. Z církevních dokladů té doby vyplývá, že i v Černčicích bývala fara. První zmínka o kostele je z r. 1355, kdy je uváděn první známý kněz - plebán Dobřemil. Fara údajně stávala v nynějším školním sadě. V r. 1377 je uváděno pořízení prvního zvonu. Zánik farnosti černčické se datuje kolem r. 1500, kdy Jan Černčický z Kácova odešel na své nové sídlo do Hradiště nad Metují. Od té doby přešly Černčice pod farnost bohuslavickou. V r. 1512 byl pořízen druhý zvon a r. 1577 třetí. V r. 1580 byl odstraněn dřevěný strop z barevně zdobených tabulí a nahrazen klenbou a byla vestavěna kruchta na pískovcových pilířích, v r. 1610 byl kostel obílen. Roku 1617 byla přistavěna na východní straně kostela sakristie a r. 1661 byl pořízen hlavní oltář s obrazem patrona kostela sv. Jakuba. Pohromou pro kostel byl rok 1744, kdy byl vyrabován pruským vojskem. V r. 1831 byl vybudována kazatelna. Roku 1846 byl kostel obnoven a došlo ke zrušení a zazdění postranního vstupu a k vybudování vstupu nového přes sakristii. Šindelová střecha byla nahrazena taškovou krytinou. V r. 1893 byla zhotovena křížová cesta. V r. 1907 byla střecha kostela doplněna o sanktusník se zvonkem. V době II. světové války byl zvonek sejmut a ukryt. Nalezen byl v květnu 1970 p. Josefem Ježkem v krmelci pro zvěř „ Ve stráni". V r. 1995 byla opravena střecha a vyměněny tašky a v r. 2010 byla opravena fasáda. Kostel je postaven v gotickém slohu, jehož prvky jsou patrné na vstupním portálu, oknech a klenbě presbytáře. Během staletí byl kostel upravován a přestavován do dnešní podoby. V sousedství kostela se nachází čtyřpatrová renesanční zděná zvonice, stavba obranného charakteru vybudovaná r. 1613. O její výstavbu se zasloužil majitel novoměstského panství Rudolf ze Stubenberka. Nad vstupem do věže je v kameni vytesán erb rodu - obrácená kotva, stejně jako u věže v sousedních Bohuslavicích. Výška věže je 25 metrů, půdorys 8x8 metrů, má pět nadzemních podlaží, která jsou vzájemně propojena dřevěnými schody. První čtyři podlaží mají silné kamenné zdi, poslední podlaží, kde byly osazeny zvony, je z masivní dřevěné konstrukce obité bedněním. Z věže je výhled na Krkonoše, Orlické hory, pevnost Josefov i polské Kladsko. Ještě na přelomu 19. a 20. století bývaly na zvonici tři zvony: sv. Jan Křtitel (z r. 1512, váha 10 centů), sv. Jakub (z r. 1577, váha 17 centů) a sv. Anna (z r. 1620, váha 4 centy). Za 1. světové války byly zrekvírovány sv. Jakub a sv. Anna, ve 2. světové válce i sv. Jan. Jan se naštěstí pár měsíců po válce našel a navrátil nazpět. V r. 2012 byl odlit podle původního sv. Jakuba, který pukl r. 1907, byl přelit, ale r. 1917 zrekvírován, nový stejnojmenný zvon z dílny českého zvonaře Petra Rudolfa Manouška ze Zbraslavi. Odlit byl v dílně v holandském Astenu. Kostel sv. Jakuba staršího je stále filiálním ve farnosti Bohuslavice nad Metují, která je administrována ex currendo z Českého Meziříčí, a konají se v něm pravidelné sobotní bohoslužby. Kostel v rámci celého areálu je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR..