Zřícenina barokního zámečku založeného jezuity ve 40. letech 18. století poblíž kostela. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 slouží dál jako škola. Na začátku 19. století vyhořel a zůstalo po něm několik zbytků zdí. Původní podoba není známa, podle stabilního katastru snad měl čtvercový půdorys.
Zámek byl postaven nedaleko místa zaniklé tvrze. V roce 1529 sídlí na tvrzi v Rokytníku Jindřich Berka z Dubé, po jeho smrti jeho pět synů prodává panství Adamovi Zilvárovi z Pilníkova. V roce 1620 pro účast na stavovském povstání a útěk ze země, byl Rokytník jako součást panství Žireč zabaven. V roce 1622 kupuje panství Rokytník (s panstvím Žireč) Marie Magdalena Trčková z Lobkovic. V roce 1634 je panství Trčkům z Lípy zabaveno a Ferdinand II. daroval panství jezuitskému řádu. V roce 1697 zakládá jezuitský řád Nový Rokytník a původní ves se stává Starým Rokytníkem. Ve 40. letech 18. století nechává jezuitský řád ve Starém Rokytníku postavit letní rezidenci (barokní zámek). Po zrušení řádu v roce 1773 je zámek používán jako škola. Počátkem 19. století vyhořel a nebyl obnoven. Postupně zcela zchátral a do dnešních dní se dochovalo pouze několik fragmentů zdiva. Z těchto nepatrných zbytků se bohužel nedá o podobě zámku nic říci, za jeho necelé století dlouhou existenci není známé ani žádné jeho dobové vyobrazení. Zbytky zámku zachycuje pravděpodobně mapa stabilního katastru pořízená roku 1841 (tedy nepříliš dlouho po zániku zámku), která v jeho místě zaznamenala přibližně čtvercový útvar, který by mohl být jakýmsi „otiskem“ čtvercového půdorysu zaniklé stavby.
Petr Nožička, 5.3. 2013
