Velká Bukovina

Jako samostatné panství je Velká Bukovina uváděna poprvé v roce 1456. Po něm se jako majitel panství uvádí Albrecht Kordule ze Sloupna. Po smrti Albrechta, byl majetek prodán roku 1589 Johance z Pašiněvsi, manželce Jiřího Čejky z Olbramovic a na dvoře Vysokovském, při tomto prodeji je již tvrz přímo zmiňována.

Po Johančině smrti vlastnil panství s tvrzí její syn z druhého manželství, Adam Litický ze Šonova. Po něm držela tvrz jeho žena a dcera, později zdejší statek vlastnil Arnošt Maxmilián Hozlauer z Hozlau, který jej prodal r. 1680 Karlovi Leopoldu Rodovskému z Hustířan na Třesovicích. Od roku 1730 byla Velká Bukovina součásti panství Choustníkovo Hradiště hraběte Šporka.

Tvrz podle všeho ztratila na významu a byla rozebrána na stavební materiál, který byl využit ke stavbě domů čp. 1 – hostince (dnes téměř zaniklého) a čp. 23 – konírna panského dvora (dnes soukromé obytné stavení). Tvrz zanikla koncem 17. nebo začátkem 18. století - dle zmínky v Uměleckých památkách Čech 4. (Emanuel Poche a kol.) zbyly roku 1702 již jen nepatrné zbytky tvrze, které byly později prodány a byly použity na stavbu dalších stavení, podle J. M. Šafránka Břevnovského v Soupisu hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích byla na konci 17. století část objektu zbořena a použita na stavbu jiného domu.

Kde tvrz stála, není také jednoznačně jisté. Odborníci se kloní k názoru, že stála v okolí stavení čp. 23, tradičně označovaném jako konírna panského dvora.

Nejvýraznějším pozůstatkem tvrze, který se zachoval, byl raně barokní portál z roku 1695, který býval zabudován ještě koncem devadesátých let 20. století v průčelí opuštěné budovy hospody čp. 1. (v nadpraží s datací 1695 a erbem Rodovských z Hustířan). Bohužel, dnes z této budovy zbylo jen nepatrné torzo cihlové zdi. V čp. 23 se zachoval kamenný kvádr s nápisem "KARL LEOPOLD RODOWSKI V H Anno 1684".