
Budova kostela sv. Máří Magdalény stojí na mírném návrší v obci, po pravé straně silnice ke Krabčicím. Jedná se o orientovanou barokní stavbu s představenou pozdně klasicistní dvoupatrovou věží na západě a s přilehlou sakristií a oratoří k presbytáři na severu. Fasáda kostela je žluté barvy, pískovcová ostění a sokl z pískovcových kvádrů. Střecha lodi je zvalbená, u sakristie a presbytáře taktéž. Vnitřek je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Jehlancová věž je kryta plechem červeně natřeným, stejně tak i osmiboký sanktusník nad presbytářem. Zařízení pochází převážně z 1. poloviny 18. stol. Z něj vyniká hlavní portálový oltář s točenými sloupy a sochami světců, boční oltáře sv. Františka Serafinského a Jana Nepomuckého se sochami světic a původními obrazy, kazatelna se sochami čtyř evangelistů a dřevěná křtitelnice z r. 1704. Varhany pro kostel postavil r. 1882 pražský varhanář Karl… číst dále
Kostel sv. Máří Magdalény v Heřmanicích je připomínán již r. 1358. Na troskách vypáleného středověkého kostela nechal v letech 1720-1721 hrabě František Antonín Sporck postavit novou barokní svatyni, která se r. 1766 změnila v poutní mariánský kostel. Přičinil se o to místní občan Bartoloměj Kriegler, který podnikl pouť do nejnavštěvovanějšího poutního místa habsburské monarchie Mariazell ve Štýrsku. Po svém návratu zavěsil na hrušku v Heřmanicích obrázek Panny Marie Mariazellské. V srpnu téhož roku se u obrazu přihodily zázračné události a proto jej farníci přenesli do místního kostela. Po ničivém požáru r. 1882, kterému podlehla velká část vsi, byl kostel pozdně klasicistně přestavěn do současné podoby zednickým mistrem F. Červinkou. Tehdy byla též přistavěna věž. Nyní je kostel filiálním ve farnosti při děkanství v Jaroměři, ale nekonají se v něm pravidelné bohoslužby. Objekt je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.