
Obec Heřmanice (katastrálně Heřmanice nad Labem) leží severně od Jaroměře na silnici I/37 z Jaroměře do Trutnova. Žije tu asi 450 obyvatel. Ve vsi stávala patrně od 14. století nevelká tvrz, která byla od r. 1548 v majetku pánů z Valdštejna. Proslavila se tím, že se tu 24. září 1583 narodil asi nejproslulejší příslušník rodu, vojevůdce a státník, vévoda meklenburský, hlohovský, zaháňský a frýdlantský, generalissimus Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, zavražděný v Chebu r. 1634. Jeho rodiče jsou pohřbeni ve zdejším kostele. Slavného Albrechta připomíná pamětní kámen. Tvrz zchátrala v 18. století a r. 1788 byla rozebrána na stavební materiál. Stávala patrně na místě dnešního statku č. p. 1 nebo místní mateřské školy (č. p. 4), tedy v sousedství současného kostela sv. Máří Magdalény. Kostel stojí v centru obce nad pravým břehem Labe.
Fasáda kostela je žluté barvy, pískovcová ostění a sokl z pískovcových kvádrů. Střecha lodi je zvalbená, u sakristie a presbytáře taktéž. Vnitřek je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Jehlancová věž je kryta plechem červeně natřeným, stejně tak i osmiboký sanktusník nad presbytářem. Zařízení pochází převážně z 1. poloviny 18. stol. Z něj vyniká hlavní portálový oltář s točenými sloupy a sochami světců, boční oltáře sv. Františka Serafinského a Jana Nepomuckého se sochami světic a původními obrazy, kazatelna se sochami čtyř evangelistů a dřevěná křtitelnice z r. 1704. Varhany pro kostel postavil r. 1882 pražský varhanář Karl Schiffner (1836-1894), opravoval je r. 1985 František Nožina (*1953) z Prahy. V presbytáři se nacházejí figurální náhrobníky Viléma z Valdštejna (1593) a jeho manželky Kateřiny Smiřické (1595), rodičů vojevůdce Albrechta z Valdštejna (1583-1634)..
1766 změnila v poutní mariánský kostel. Přičinil se o to místní občan Bartoloměj Kriegler, který podnikl pouť do nejnavštěvovanějšího poutního místa habsburské monarchie Mariazell ve Štýrsku. Po svém návratu zavěsil na hrušku v Heřmanicích obrázek Panny Marie Mariazellské. V srpnu téhož roku se u obrazu přihodily zázračné události a proto jej farníci přenesli do místního kostela. Po ničivém požáru r. 1882, kterému podlehla velká část vsi, byl kostel pozdně klasicistně přestavěn do současné podoby zednickým mistrem F. Červinkou. Tehdy byla též přistavěna věž. Nyní je kostel filiálním ve farnosti při děkanství v Jaroměři, ale nekonají se v něm pravidelné bohoslužby. Objekt je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR..