
Zříceniny hradu se nacházejí ve stejnojmenném městysu na vysokém ostrohu obtékaném potokem. Do dnešních dob se dochovaly valeně zaklenuté sklepy, zbytky bergfritu a na některých místech torza obvodové zástavby.
Koncem 14. století náležel Heřmanovi z Choustníka, s nímž souvisí nejčastěji užívaná forma jména. V roce 1485 byl hrad v zástavě slezského rytíře Hanuše z Šalndorfu a Hornšperka. Počátkem 16. století zde byli proto na čas pány Švamberkové a poté se držitelé hradu velmi rychle střídali. Roku 1623 koupil panství Albrecht z Valdštejna. Po roce 1634 připadlo Hradiště císaři Ferdinandovi, který daroval roku 1636 hrad dánskému šlechtici Františkovi hraběti z Ulfelda. Protože však tento dánský šlechtic měl ještě doplatit hotové peníze a neučinil tak, octlo se Choustníkovo Hradiště až do roku 1651 v zástavní držbě jičínských jezuitů. V roce 1645 byl hrad pobořen Švédy. Pánem na Hradišti se pak stal Corfix z Ulefeldu, bratr předchozího majitele Františka. Ten však prodal hned v roce 1652 celé panství knížeti Ottaviovi Piccolominimu. Po něm se na Hradišti vystřídalo několik majitelů až panství zakoupil hrabě Jan Sporck, který nechal zpustlý hrad opravit a užíval jej až do své smrti v roce 1679. Hradiště zdědil syn František Antonín Sporck, jenž dal hrad opět z větší části opravit a rozšířit. Když si pak vystavěl v nedalekém Kuksu zámeček, trvale přesídlil tam. Hrad byl upraven na klášter celestýnek, které Choustníkovo Hradiště opustily v roce 1739. Po jejich odchodu byl hrad velmi poničen za slezských válek a proto začal sloužit jako sýpka. Později již nebyl hrad opravován a rychle se změnil v mizející zříceninu. Zbylé hradby začaly být v 19. století bourány a z kamene byl vystaven nejeden dům v okolí. Dispozice hradu byla dvojdílná. Na čtverhranném předhradí se po obvodu dochovaly zbytky budov nejasného stáří. V nároží čela jádra se nad druhým šíjovým příkopem vypínal okrouhlý bergfrit a z patrně původního paláce se dochovaly valeně zaklenuté sklepy. Zbytky další zástavby jsou patrny při obvodu..