Žireč

1501 ji prodal Janu Litoborskému z Chlumu a ten ji opět prodal v roce 1506 Jindřichovi Berkovi z Dubé. V roce 1512 Jindřich Berka z Dubé prodal žireckou tvrz Burianovi Labuťovi ze Švamberka. Nadále se majitelé žirecké tvrze často střídali. Za Adama Zilvára z Pilníkova, který se zde stal pánem v r. 1580, se polovina tvrze zřítila do Labe. Adam Zilvár se svou manželkou Annou, rozenou Gryspekovou, vybudoval novou, výstavnější tvrz. Roku 1597 zdědil žirecké panství Jan Zilvár, kterému však pro účast na stavovském povstání bylo zabaveno. V r. 1622 odkoupila od královské komory Žireč Marie Magdalena Trčková z Lobkovic. S ní měla Žireč společné osudy až do r. 1634, kdy došlo k trčkovskému procesu v souvislosti s vraždou Albrechta z Valdštejna, a majetek přešel opět na královskou komoru. Ferdinand II v r. 1635 daroval Žireč vídeňským jezuitům u sv. Anny. Jezuité se natrvalo usadili v Žirči r. 1652 a na místě válkou poškozené zilvárovské tvrze nechali postavit novou rezidenci a vedle ní chrám sv. Anny. Zbytky původní tvrze byly vestavěny do nové čtyřkřídlé dvouposchoďové budovy. Od r. 1773, kdy byl zrušen jezuitský řád, spravoval panství stát a konventní budova sloužila jako obydlí úředníků. R. 1825 koupil Žireč v dražbě statkář Martin Wagner a od jeho syna pak Josef Ettrich, továrník z Jaroměře, jehož rodině zámek patřil až do 30. let 20. stol., kdy se dostal do majetku řeholní instituce Nejsvětější Svátosti. Od 50. let pak zámek sloužil jako domov důchodců. V rámci restitucí byl zámek navrácen Kongregaci Sester Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích. Ty jej darovaly Diecézní charitě v Hradci Králové, Oblastní charita Červený Kostelec a je zde zřízen Domov Svatého Josefa pro handicapované a starší občany. Zámek v 90. letech 20. stol. prošel rozsáhlou opravou.