
Kostel sestává ze tří lodí. Výzdoba kostela je barokní. Nad vchodem do severní lodi stojí soška sv. Mikuláše od Matyáše Bernarda Brauna. Před závěrem hlavní lodi je umístěn bohatě zdobený barokní oltář sv. Mikuláše od jaroměřského rodáka Martina Krupky z roku 1772. Na vrcholu je umístěno sousoší Nejsvětější Trojice. V suterénu kostela se nachází krypta s mumiemi jaroměřských měšťanů. Ta je otvírána jen přibližně jednou za rok. Kostel svatého Mikuláše je jednou z nejvýznamnějších gotických památek v Česku.
Chrám sv. Mikuláše byl založen počátkem 14. století, kdy byl součástí městského opevnění. První opěrný pilíř byl postaven roku 1404 a ještě téhož roku se sem stěhuje řád Augustiniánů. Dostavba probíhala v druhé polovině 15. století. Původně kostel nebýval tak vysoký. Zvýšení lodí a jeho dnešní podoba jsou z doby Jagellonské. Velká rekonstrukce kostela proběhla začátkem 20. století.
V dávných dobách, po strašném vojenském tažení, stál krásný chrám sv. Mikuláše v sutinách. K nebi čněly pouze holé stěny a všude rostlo bodláčí a tráva. Na opravu chrámu byli povoláni mistři z Prahy. Ti spolu s ostatními dělníky v Jaroměři zanedlouho zdomácněli. Kamenický mistr Krása, který řídil celou kostelní stavbu, často docházel spolu se svým nevlastním synem Václavem do domu starého rektora. Oběma se totiž zalíbila jeho dcera Anička. Starý Krása i Václav brzy poznali, že ji oba milují. Anička vyznala lásku Václavovi a starého Krásu odmítla. Od této chvíle mistr na svého učedníka zanevřel. Uvažoval, jak Václava dostat z Jaroměře, aby tak odstranil překážku mezi sebou a Aničkou. Když jednoho dne pracovali Krása i Václav ve výšce na stejné části mikulášského kostela, neodpustil si mladík poznamenat, že klenba je příliš těžká a stěny ji přeci neunesou. To už bylo na mistra příliš – nejenže Václav stojí mezi ním… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.