
Tvrziště na ostrohu nad soutokem Metuje a Černčického potoka nedaleko kostela ještě dnes tvoří 50 metrů dlouhá plošina, až dva metry vystupující nad úroveň okolí. Kraje plošiny jsou až na jihovýchodní část upraveny na terasy zahrad, na severozápadě byla plošina bezohledně odtěžena při budování zástavby.
Dalším majitelem byl příbuzný pánů z Talmberka Oldřich z Kácova, za něj je první zmínka o tvrzi z roku 1405, kdy proběhlo v Černčicích narovnání "ve tvrzi páně Oldřichově ve světnici zimní". Za husitských válek patřila Arnoštovi z Kácova, který používal stejného erbu jako předešlí majitelé Talmberkové a Černčičtí. Arnošt z Kácova bojoval proti husitům a byl poražen v letech 1423 u Hořic a 1424 u Skalice Janem Žižkou, i přesto si udržel své statky a od císaře Zikmunda získává do zástavy hrad Rýzmburk. Arnošt žil ještě v roce 1466. Od 15. století se psali jeho potomci jako Černčičtí z Kácova. Posledním samostatným majitelem Černčic v roce 1483 byl Arnoštův syn Jan Černčický z Kácova, který v roce 1484 kupuje městečko Krčín, od husitských válek ležící v rozvalinách, v roce 1501 zakládá nedaleko Nové Město nad Metují, které se stává správním centrem. Tvrz v Černčicích tím ztrácí význam. Když v roce 1527 prodává Jan Černčický z Kácova novoměstské panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz v Černčicích se zde uvádí jako pustá..