V r. 1318 se píše Jan z Talmberka jako Jan z Černčic. V r. 1405 první zmínka o tvrzi. Za husitských válek patří Arnoštu z Kácova, jeho potomci se psali jako Černčičtí z Kácova. Když r. 1527 prodává Jan Černčický z Kácova panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz se uvádí jako pustá.
Tvrziště na ostrohu nad soutokem Metuje a Černčického potoka nedaleko kostela ještě dnes tvoří 50 metrů dlouhá plošina, až dva metry vystupující nad úroveň okolí. Kraje plošiny jsou až na jihovýchodní část upraveny na terasy zahrad, na severozápadě byla plošina bezohledně odtěžena při budování zástavby.
Petr Nožička, 25.4. 2012
historie
Dle nálezu pečetidla byli už ve 13. století majiteli Černčic páni z Talmberka. V roce 1318 je majitelem Jan z Talmberka, který se též píše jako Jan z Černčic. Dalším majitelem byl příbuzný pánů z Talmberka Oldřich z Kácova, za něj je první zmínka o tvrzi z roku 1405, kdy proběhlo v Černčicích narovnání "ve tvrzi páně Oldřichově ve světnici zimní". Za husitských válek patřila Arnoštovi z Kácova, který používal stejného erbu jako předešlí majitelé Talmberkové a Černčičtí. Arnošt z Kácova bojoval proti husitům a byl poražen v letech 1423 u Hořic a 1424 u Skalice Janem Žižkou, i přesto si udržel své statky a od císaře Zikmunda získává do zástavy hrad Rýzmburk. Arnošt žil ještě v roce 1466. Od 15. století se psali jeho potomci jako Černčičtí z Kácova. Posledním samostatným majitelem Černčic v roce 1483 byl Arnoštův syn Jan Černčický z Kácova, který v roce 1484 kupuje…
číst dále
Petr Nožička, 28.3. 2012
čerpáno z Encyklopedie českých tvrzí, 1. dílo, Argo, Praha 1997, Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku VI, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989