© Michal Brůža, 07/2011
Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.
Úvaha nad hradem Frymburkem
Díky laskavé písemné informaci PhDr. D. Líbala, zakladatele a dlouholetého vedoucího stavebněhistorického výzkumného atelieru na SÚRPMO Praha, jsem se začal zajímat o problematiku věže hradu Frymburku. Dr. Líbal ji označuje za zcela mimořádnou věžní stavbu na našich středověkých hradech, a uvádí průměr věže 18,5 m, arch. D. Menclová 10 metrů. Protože jsem kritickým hodnocením mnoha hradních architektur zjistil řadu popisných, půdorysných a měřičských chyb o hradech v Čechách, na Moravě i na Slovensku, s nimiž jsem přísel v rámci služebních nebo srovnávacích výzkumů hradů do styku, zajel jsem si i na Frymburk a užasl jsem. Poměr půdorysného rozsahu okrouhlé hradní věže vůči půdorysu vlastního vnitřního hradu je zcela mimořádný, a věž sama má řadu zajímavých charakteristik, odlišujících ji od jiných hradních věží. Nelze sice ani v tomto případě aplikovat módně uváděný pojem „donjon“, přesto však jde o věž, jež se velikostně francouzským donjonům blíží. Jde o věž unikátní, a rovněž tak sám hrad je unikátní. Bohužel, od doby, kdy na Frymburku prováděl výzkum dr. Líbal (1977), zhoršil se stav hradu jeho rozpadem do té míry, že nyní je již ohrožena sama stavební podstata hradu. A zde se naštěstí vyskytla místní nadšenkyně paní Jana Ptáčková, vedoucí Kulturního a společenského střediska v Novém Hrádku, jež vyvinula maximální úsilí k tomu, aby se obrátila dosavadní destruktivní linie rozpadu hradu, aby tento proces byl zastaven, a navíc zcela zvrácen nezbytnými zajišťovacími úpravami. Na její přání jsem hrad navštívil, abych zajistil skutečnosti a možnosti řešení. A) Nad hrozícím zničením hradu Ještě v roce 1860 publikoval F. A. Heber ve své cenné dokumentární práci ucelenou podobu hradu, kdy měla hradní věž na svém vrcholu tři stínky cimbuří, a rovněž jižní hradba nesla na svém vrcholu zbytky cimbuří a hluboko pod ním čtyři vysoká střílnová okna.… číst dáleZdeněk Gardavský, 17.12. 2003
popis
Co nového na hradě Frymburku (r. 2011)
Dovolte nám Vás informovat o dění na hradě. Z důvodu neutěšeného technického stavu hradu nejsme prozatím schopni zajistit bezpečí návštěvníků, zejména v úseku přístupu k bráně je riziko padajícího kamení značné. Proto zůstane hrad nadále uzavřen. Jelikož někteří návštěvníci prolézali do hradu okenním otvorem a rozdělávali oheň v díře věže hradu, čímž velice poškozovali zdivo, byli jsme nuceni uzavřít okno do hradu. Nechceme znemožnit přístup do hradu těm, kdo přicházejí v dobré víře a jsou ochotni podstoupit tuto návštěvu na vlastní nebezpečí. V případě naší přítomnosti jim rádi vstup do hradu umožníme, na čemž je možno telefonicky se domluvit na tel. 725 044 902. Naším cílem je postupná konzervace a rekonstrukce celého areálu hradu tak, aby mohl být bezpečným místem pro Vaší návštěvu. Dosažení tohoto cíle je bohužel běh na dlouhou trať, proto prosíme o Vaši trpělivost. V březnu letošního roku jsme podali žádost… číst dále
Miloslav Kahoun, 9.7. 2011
historie
Hrad Frymburk byl založen zřejmě někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem. Vzhledem k rozsahu stavby nemohl být investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z významných feudálů té doby. Frymburk je zajímavou kombinací síly, vzdornosti, mohutného opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu svérázným a u nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že se jedná o hrad v rámci soustavy českých hradů unikátní. O významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že severní část dnešních Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po staletí nazývána horami Frymburskými. Prvním známým držitelem hradu Frymburk (v té době se hrad jmenoval Friedenburg) je Matouš z Frymburka, připomínaný 11. června roku 1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici. Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, který byl v letech 1349 – 1360 nejvyšším maršálkem království českého (tj. v době vlády… číst dále
Rudolf Khol, http://www.sopvc.cz/hrad-frymburk/, 2.9. 2010
Další texty historie
Popis hradu, o některých zábavách středověkých.
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 2, 11.6. 2019
Držitelé hradu
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 2, 11.6. 2019
pověsti
Hradní panna a pověsti z Frymburka
Frymburk prý založila knížecí dcera. Zamilovala se do mladého služebníka a protože rodiče nedali souhlas k svatbě, sebrala kněžna zlato a cennosti a se svým milým a několika lidmi odešla do krajiny u Nového Hrádku. Tam postavili nový hrad. Najímali dělníky a, aby místo pobytu zůstalo neprozrazeno, rozhodli se dělníky po dokončení stavby zahubit. Pracující přicházeli do místnosti ve věži, kde se měla vyplácet odměna, a druhými dveřmi měli vycházet. Ale nikdo nikdy nevyšel, neboť se propadl padacími dveřmi do hlubokého sklepa a tam zahynul. Otec, který svou dceru nade všecko miloval, se po jejím útěku vydal ji hledat. Přišel až do lesů u Frymburku, poznal svou dceru. Přemlouval ji, aby se vrátila, ale když odmítla, vrátil se zpět. Za husitských válek byl Frymburk obležen a měl být vyhladověn. Hradní obyvatelé i husitská vojska trpěli již velkým hladem. Frymburským zbývalo už jen půl vepře. Poslali ho obléhajícím, aby údajně zmírnili… číst dále
GroBmutter 53-4, Glatz 126-7, 17.12. 2003
Další texty pověsti
Dupačka
Popelka, 17.12. 2003
Půdorys místa
terénní náčrt
© T. Durdík podle L. Svobody (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999)
© T. Durdík podle L. Svobody (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999)
Vývoj událostí místa
-
v první třetině 14. století
datum je přibližnéZaložení hradu
-
11. červen 1354
Matouš z Frymburka jmenuje nového kněze v Olešnici.
-
1367
Kupují panství bratři Hynek a Lešek z Dubé
-
1376
Kupují hrad bratři Štěpán a Jan z Opočna. Po rozdělení majetku mezi bratry se stává majitelem Jan a píše se jako Jan z Frymburka.
-
1425
Husité obléhali hrad Opočno, patřící Janu Městeckému a nakonec ho dobyli. Je pravděpodobné, že nějaká vojenská akce proběhla i v okolí Frymburku.
-
před rokem 1430
Jan z Frymburka umírá a vlastnil hrad přes v té době neobvyklých 50 let a majitelem se stává Janův synovec Městecký z Opočna.
-
po roce 1432
Vlastní hrad Jiřík z Dubé a z Vízmburku
-
1450
Dědí panství majetek Ješek z Dubé.
-
počátkem 16. století
Vlastní hrad rod Andělů z Ronovce. Prokazatelně hrad držel Hynek Anděl z Ronovce a poté jeho syn Achylles Anděl z Ronovce.
-
1513
V této době hrad naposledy posloužil jako pohraniční pevnost. Roku 1513 totiž do severovýchodních Čech vpadl kníže Lehnický a tak v sobotu 27.8. 1513 rozkázal tehdejší hejtman kraje hradeckého Jan Černčický z Kácova a na Novém Městě pánům a rytířům kraje:„…na Frymburk, Opočen a ostatní hrady, aby všudy v těchto horách cesty osazovali a byli připraveni odrazit útok“.
-
před rokem 1534
Prodal Achylles Anděl z Ronovce celé panství Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici.
-
08. červenec 1537
Jan Trčka z Lípy se rozdělil rovným dílem o panství Frymburské se svým strýcem Zdeňkem mladším.
-
1538
Jan Trčka z Lípy prodává svůj díl svému bratranci Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka.
-
1543
Zdeněk Trčka z Lípy umírá a část panství po něm dědí jeho syn Jan Trčka z Lípy ml., který už vlastnil druhý díl. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i Opočno, a tak se Frymburk dostal k panství Opočenskému a zůstal nadále jeho nedílnou součástí.
-
1598
Uvádí Urbář Opočenského panství toto: „Zámek Frymburk prostředně vystavený, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohli by poctivě páni na něm času morního – neb jest na něm zdravé povětří – bydleti“.
-
1628
Byl hrad vypleněn při velkém selském povstání.
-
1634
Po zavraždění Adama Erdmanna barona Trčky z Lípy, který zemřel společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu, bylo celé panství zkonfiskováno a přešlo na královskou komoru.
-
28. prosinec 1635
Bylo frymburské panství spolu s celým opočenským panstvím zastaveno Rudolfu a Jeronýmovi Colloredo z Walsee. 28.12. 1635
-
1647 - 1648
Bylo bastionově opevněno předhradí.
-
1658
Je pustý hrad podrobně popsán Giovannim Battistou Pieronim, ředitelem opevňovacích prací dvorské válečné kanceláře. Autor této zprávy nedoporučuje obnovu hradu a jako jeden z hlavních důvodů uvádí, že pustý hrad slouží jako peleš lotrovská.
-
počátkem 19. století
Byla v předhradí vybudována myslivna. V ní bydlel panský lesní. K obývání si upravil starší budovu, snad bývalé maštale, a použil na ni kameny z horního hradu. Jako zdroj vody pro myslivnu sloužila hradní cisterna.
-
22. srpen 1925
Kupuje od Colloredo Mansfeldů zříceninu hradu Frymburk společně s okolními lesními pozemky Josef Bohumil Bartoň - Dobenín s manželkou Marií.
-
24. srpen 1939
Přešlo vlastnictví hradu na syna JUDr. Václava Bartoň - Dobenína.
-
po roce 1948
Byl hrad rodině Doběnínů na více než čtyřicet let ukraden.
