Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.
Hlavní obrázek místa
© Michal Brůža, 07/2011

Úvaha nad hradem Frymburkem

Díky laskavé písemné informaci PhDr. D. Líbala, zakladatele a dlouholetého vedoucího stavebněhistorického výzkumného atelieru na SÚRPMO Praha, jsem se začal zajímat o problematiku věže hradu Frymburku. Dr. Líbal ji označuje za zcela mimořádnou věžní stavbu na našich středověkých hradech, a uvádí průměr věže 18,5 m, arch. D. Menclová 10 metrů. Protože jsem kritickým hodnocením mnoha hradních architektur zjistil řadu popisných, půdorysných a měřičských chyb o hradech v Čechách, na Moravě i na Slovensku, s nimiž jsem přísel v rámci služebních nebo srovnávacích výzkumů hradů do styku, zajel jsem si i na Frymburk a užasl jsem. Poměr půdorysného rozsahu okrouhlé hradní věže vůči půdorysu vlastního vnitřního hradu je zcela mimořádný, a věž sama má řadu zajímavých charakteristik, odlišujících ji od jiných hradních věží. Nelze sice ani v tomto případě aplikovat módně uváděný pojem „donjon“, přesto však jde o věž, jež se velikostně francouzským donjonům blíží. Jde o věž unikátní, a rovněž tak sám hrad je unikátní. Bohužel, od doby, kdy na Frymburku prováděl výzkum dr. Líbal (1977), zhoršil se stav hradu jeho rozpadem do té míry, že nyní je již ohrožena sama stavební podstata hradu. A zde se naštěstí vyskytla místní nadšenkyně paní Jana Ptáčková, vedoucí Kulturního a společenského střediska v Novém Hrádku, jež vyvinula maximální úsilí k tomu, aby se obrátila dosavadní destruktivní linie rozpadu hradu, aby tento proces byl zastaven, a navíc zcela zvrácen nezbytnými zajišťovacími úpravami. Na její přání jsem hrad navštívil, abych zajistil skutečnosti a možnosti řešení. A) Nad hrozícím zničením hradu Ještě v roce 1860 publikoval F. A. Heber ve své cenné dokumentární práci ucelenou podobu hradu, kdy měla hradní věž na svém vrcholu tři stínky cimbuří, a rovněž jižní hradba nesla na svém vrcholu zbytky cimbuří a hluboko pod ním čtyři vysoká střílnová okna.…  číst dále
Zdeněk Gardavský, 17.12. 2003
popis

Co nového na hradě Frymburku (r. 2011)

Dovolte nám Vás informovat o dění na hradě. Z důvodu neutěšeného technického stavu hradu nejsme prozatím schopni zajistit bezpečí návštěvníků, zejména v úseku přístupu k bráně je riziko padajícího kamení značné. Proto zůstane hrad nadále uzavřen. Jelikož někteří návštěvníci prolézali do hradu okenním otvorem a rozdělávali oheň v díře věže hradu, čímž velice poškozovali zdivo, byli jsme nuceni uzavřít okno do hradu. Nechceme znemožnit přístup do hradu těm, kdo přicházejí v dobré víře a jsou ochotni podstoupit tuto návštěvu na vlastní nebezpečí. V případě naší přítomnosti jim rádi vstup do hradu umožníme, na čemž je možno telefonicky se domluvit na tel. 725 044 902. Naším cílem je postupná konzervace a rekonstrukce celého areálu hradu tak, aby mohl být bezpečným místem pro Vaší návštěvu. Dosažení tohoto cíle je bohužel běh na dlouhou trať, proto prosíme o Vaši trpělivost. V březnu letošního roku jsme podali žádost…  číst dále

Miloslav Kahoun, 9.7. 2011

historie

Hrad Frymburk byl založen zřejmě někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem. Vzhledem k rozsahu stavby nemohl být investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z významných feudálů té doby. Frymburk je zajímavou kombinací síly, vzdornosti, mohutného opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu svérázným a u nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že se jedná o hrad v rámci soustavy českých hradů unikátní. O významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že severní část dnešních Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po staletí nazývána horami Frymburskými. Prvním známým držitelem hradu Frymburk (v té době se hrad jmenoval Friedenburg) je Matouš z Frymburka, připomínaný 11. června roku 1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici. Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, který byl v letech 1349 – 1360 nejvyšším maršálkem království českého (tj. v době vlády…  číst dále

Rudolf Khol, http://www.sopvc.cz/hrad-frymburk/, 2.9. 2010

Další texty historie
pověsti

Hradní panna a pověsti z Frymburka

Frymburk prý založila knížecí dcera. Zamilovala se do mladého služebníka a protože rodiče nedali souhlas k svatbě, sebrala kněžna zlato a cennosti a se svým milým a několika lidmi odešla do krajiny u Nového Hrádku. Tam postavili nový hrad. Najímali dělníky a, aby místo pobytu zůstalo neprozrazeno, rozhodli se dělníky po dokončení stavby zahubit. Pracující přicházeli do místnosti ve věži, kde se měla vyplácet odměna, a druhými dveřmi měli vycházet. Ale nikdo nikdy nevyšel, neboť se propadl padacími dveřmi do hlubokého sklepa a tam zahynul. Otec, který svou dceru nade všecko miloval, se po jejím útěku vydal ji hledat. Přišel až do lesů u Frymburku, poznal svou dceru. Přemlouval ji, aby se vrátila, ale když odmítla, vrátil se zpět. Za husitských válek byl Frymburk obležen a měl být vyhladověn. Hradní obyvatelé i husitská vojska trpěli již velkým hladem. Frymburským zbývalo už jen půl vepře. Poslali ho obléhajícím, aby údajně zmírnili…  číst dále

GroBmutter 53-4, Glatz 126-7, 17.12. 2003

Další texty pověsti

Půdorys místa

terénní náčrt
© T. Durdík podle L. Svobody (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • v první třetině 14. století

    datum je přibližné

    Založení hradu

  • 11. červen 1354

    Matouš z Frymburka jmenuje nového kněze v Olešnici.

  • 1367

    Kupují panství bratři Hynek a Lešek z Dubé

  • 1376

    Kupují hrad bratři Štěpán a Jan z Opočna. Po rozdělení majetku mezi bratry se stává majitelem Jan a píše se jako Jan z Frymburka.

  • 1425

    Husité obléhali hrad Opočno, patřící Janu Městeckému a nakonec ho dobyli. Je pravděpodobné, že nějaká vojenská akce proběhla i v okolí Frymburku.

  • před rokem 1430

    Jan z Frymburka umírá a vlastnil hrad přes v té době neobvyklých 50 let a majitelem se stává Janův synovec Městecký z Opočna.

  • po roce 1432

    Vlastní hrad Jiřík z Dubé a z Vízmburku

  • 1450

    Dědí panství majetek Ješek z Dubé.

  • počátkem 16. století

    Vlastní hrad rod Andělů z Ronovce. Prokazatelně hrad držel Hynek Anděl z Ronovce a poté jeho syn Achylles Anděl z Ronovce.

  • 1513

    V této době hrad naposledy posloužil jako pohraniční pevnost. Roku 1513 totiž do severovýchodních Čech vpadl kníže Lehnický a tak v sobotu 27.8. 1513 rozkázal tehdejší hejtman kraje hradeckého Jan Černčický z Kácova a na Novém Městě pánům a rytířům kraje:„…na Frymburk, Opočen a ostatní hrady, aby všudy v těchto horách cesty osazovali a byli připraveni odrazit útok“.

  • před rokem 1534

    Prodal Achylles Anděl z Ronovce celé panství Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici.

  • 08. červenec 1537

    Jan Trčka z Lípy se rozdělil rovným dílem o panství Frymburské se svým strýcem Zdeňkem mladším.

  • 1538

    Jan Trčka z Lípy prodává svůj díl svému bratranci Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka.

  • 1543

    Zdeněk Trčka z Lípy umírá a část panství po něm dědí jeho syn Jan Trčka z Lípy ml., který už vlastnil druhý díl. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i Opočno, a tak se Frymburk dostal k panství Opočenskému a zůstal nadále jeho nedílnou součástí.

  • 1598

    Uvádí Urbář Opočenského panství toto: „Zámek Frymburk prostředně vystavený, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohli by poctivě páni na něm času morního – neb jest na něm zdravé povětří – bydleti“.

  • 1628

    Byl hrad vypleněn při velkém selském povstání.

  • 1634

    Po zavraždění Adama Erdmanna barona Trčky z Lípy, který zemřel společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu, bylo celé panství zkonfiskováno a přešlo na královskou komoru.

  • 28. prosinec 1635

    Bylo frymburské panství spolu s celým opočenským panstvím zastaveno Rudolfu a Jeronýmovi Colloredo z Walsee. 28.12. 1635

  • 1647 - 1648

    Bylo bastionově opevněno předhradí.

  • 1658

    Je pustý hrad podrobně popsán Giovannim Battistou Pieronim, ředitelem opevňovacích prací dvorské válečné kanceláře. Autor této zprávy nedoporučuje obnovu hradu a jako jeden z hlavních důvodů uvádí, že pustý hrad slouží jako peleš lotrovská.

  • počátkem 19. století

    Byla v předhradí vybudována myslivna. V ní bydlel panský lesní. K obývání si upravil starší budovu, snad bývalé maštale, a použil na ni kameny z horního hradu. Jako zdroj vody pro myslivnu sloužila hradní cisterna.

  • 22. srpen 1925

    Kupuje od Colloredo Mansfeldů zříceninu hradu Frymburk společně s okolními lesními pozemky Josef Bohumil Bartoň - Dobenín s manželkou Marií.

  • 24. srpen 1939

    Přešlo vlastnictví hradu na syna JUDr. Václava Bartoň - Dobenína.

  • po roce 1948

    Byl hrad rodině Doběnínů na více než čtyřicet let ukraden.

Královéhradecký kraj,  Náchod  (NA), Nový Hrádek

Místa v okolí

 Šibeník
 Na Vartě
 Sendraž
 Bartoňova útulna
 Dobřany
 kostel sv. Mikuláše
 Dobrošov
 Dobrošov
 Výrov
 Feistův kopec
 městské opevnění
 Hluky
 kostel sv. Ducha
 židovský hřbitov
 kašna
 mariánský sloup
 podkova
 kostel sv. Vavřince
 nová radnice
 pranýř
 stará radnice
 městské opevnění
 děkanství
 pivovar
 Náchod
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Vlastivědné muzeum
 synagoga
 pomník jízdy
 mariánský sloup
 radnice
 Homolka
 vojenský hřbitov
 Homole
 Chábory
 Šerlišský mlýn
 Černčice
 Skalka
 Na Signálu
 Hlodný
 Studnice
 Dubno
 vodní nádrž Rozkoš
 dům č. p. 134
 Nový hrad
 Na Velké Deštné
 dům č. p. 141
 mariánský sloup
 kostel Panny Marie
 Opočno – MPZ
 měšťanská škola
 palmový skleník
 sousoší sv. Floriana
 pivovar
 úřední dům
 letohrádek
 Opočno
 Bludné skály
 vojenský hřbitov
 mariánské sousoší
 Hronov
 Jiráskovo divadlo
 Na Větrné horce
 Fort Karola
 Villa Nova Uhřínov
 kostel sv. Vavřince
 Koldovka
 kostel Všech svatých
 Barunčina škola
 Skuhrov nad Bělou
 Ratibořice
 Skuhrov
 Babiččino údolí
 Steidlerova kovárna
 Malá Skalice
 socha Barunky
 Dinopark Karlów
 malá fara
 Homole
 Staré bělidlo
 Žernovská rozhledna
 Velká Hejšovina
 kostel sv. Kateřiny
 Přepychy
 Rýzmburk
 Keyzlarova vila
 Osičina
 hrob Viktorky
 Červená Hora
 kostel sv. Kateřiny
 sousoší Piety
 Vranov
 Očelice
 kaple sv. Anny
 Vízmburk
Kontaktní informace
Hradní 184, Nový Hrádek 549 22
Tel: 725 044 902
http://hrad-frymburk.webnode.cz/
hrad-frymburk@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 142
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 10.9.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama