
Založení hradu
Matouš z Frymburka jmenuje nového kněze v Olešnici.
Kupují panství bratři Hynek a Lešek z Dubé
Kupují hrad bratři Štěpán a Jan z Opočna. Po rozdělení majetku mezi bratry se stává majitelem Jan a píše se jako Jan z Frymburka.
Husité obléhali hrad Opočno, patřící Janu Městeckému a nakonec ho dobyli. Je pravděpodobné, že nějaká vojenská akce proběhla i v okolí Frymburku.
Jan z Frymburka umírá a vlastnil hrad přes v té době neobvyklých 50 let a majitelem se stává Janův synovec Městecký z Opočna.
Vlastní hrad Jiřík z Dubé a z Vízmburku
Dědí panství majetek Ješek z Dubé.
Vlastní hrad rod Andělů z Ronovce. Prokazatelně hrad držel Hynek Anděl z Ronovce a poté jeho syn Achylles Anděl z Ronovce.
V této době hrad naposledy posloužil jako pohraniční pevnost. Roku 1513 totiž do severovýchodních Čech vpadl kníže Lehnický a tak v sobotu 27.8. 1513 rozkázal tehdejší hejtman kraje hradeckého Jan Černčický z Kácova a na Novém Městě pánům a rytířům kraje:„…na Frymburk, Opočen a ostatní hrady, aby všudy v těchto horách cesty osazovali a byli připraveni odrazit útok“.
Prodal Achylles Anděl z Ronovce celé panství Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici.
Jan Trčka z Lípy se rozdělil rovným dílem o panství Frymburské se svým strýcem Zdeňkem mladším.
Jan Trčka z Lípy prodává svůj díl svému bratranci Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka.
Zdeněk Trčka z Lípy umírá a část panství po něm dědí jeho syn Jan Trčka z Lípy ml., který už vlastnil druhý díl. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i Opočno, a tak se Frymburk dostal k panství Opočenskému a zůstal nadále jeho nedílnou součástí.
Uvádí Urbář Opočenského panství toto: „Zámek Frymburk prostředně vystavený, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohli by poctivě páni na něm času morního – neb jest na něm zdravé povětří – bydleti“.
Byl hrad vypleněn při velkém selském povstání.
Po zavraždění Adama Erdmanna barona Trčky z Lípy, který zemřel společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu, bylo celé panství zkonfiskováno a přešlo na královskou komoru.
Bylo frymburské panství spolu s celým opočenským panstvím zastaveno Rudolfu a Jeronýmovi Colloredo z Walsee. 28.12. 1635
Bylo bastionově opevněno předhradí.
Je pustý hrad podrobně popsán Giovannim Battistou Pieronim, ředitelem opevňovacích prací dvorské válečné kanceláře. Autor této zprávy nedoporučuje obnovu hradu a jako jeden z hlavních důvodů uvádí, že pustý hrad slouží jako peleš lotrovská.
Byla v předhradí vybudována myslivna. V ní bydlel panský lesní. K obývání si upravil starší budovu, snad bývalé maštale, a použil na ni kameny z horního hradu. Jako zdroj vody pro myslivnu sloužila hradní cisterna.
Kupuje od Colloredo Mansfeldů zříceninu hradu Frymburk společně s okolními lesními pozemky Josef Bohumil Bartoň - Dobenín s manželkou Marií.
Přešlo vlastnictví hradu na syna JUDr. Václava Bartoň - Dobenína.
Byl hrad rodině Doběnínů na více než čtyřicet let ukraden.
Vítám v novém roce všechny příznivce historie. Leden je nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také, jak již sám jeho název napovídá, měsícem ledu, a tedy i mrazu a sněhových pokrývek, jež halí přírodu i lidská obydlí. Alespoň takto by to mělo být. Mnohaleté sledování počasí nám však ukazuje, že lednové teploty mají meziročně spíše vzrůstající tendenci
Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.
Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.
Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.
Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.
Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?