Hrad Frymburk, Nový Hrádek

Zřícenina hradu z počátku 14. století. Hrad opuštěn v 16. století, vojensky využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.

© Michal Brůža, 07/2011

Hrad Frymburk byl založen zřejmě někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem. Vzhledem k rozsahu stavby nemohl být investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z významných feudálů té doby. Frymburk je zajímavou kombinací síly, vzdornosti, mohutného opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu svérázným a u nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že se jedná o hrad v rámci soustavy českých hradů unikátní. O významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že severní část dnešních Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po staletí nazývána horami Frymburskými. Prvním známým držitelem hradu Frymburk (v té době se hrad jmenoval Friedenburg) je Matouš z Frymburka, připomínaný 11. června roku 1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici. Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, který ...

Rudolf Khol, http://www.sopvc.cz/hrad-frymburk/, 2.9. 2010

historie

Popis hradu, o některých zábavách středověkých.

Na kopci dosti vysokém, jehož paty na třech stranách potok mlýnský ovlažuje , severně od městečka Hrádku, spatřiti lze značně ještě zříceniny starého hradu Frymburka. Boky hory jsou na tu stranu k potoku příkré a skalnaté, na čtvrtou stranu jest však svah volnější, posázen jsa stromovím a z části na role obrácen. posud vede na horu starodávná cesta, kudy se od městečka Hrádku jezdívalo. První znamenitosť

A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 2, 11.6. 2019

Držitelé hradu

Není pochybnosti, že se hrad náš původně, a to až do prostředku 14. století, Friedenburg nazýval a že povstal nejpozději na počátku 14. století. Bohužel se nám z okolí jeho tak málo starých listin zachovalo,že nemůžeme se ani domysliti, kdo jej postavil a kteří byli jeho první držitelé. Ze všech držitelů se vyskytuje poprvé Matouš ze Frymburka neznámého rodu, jenž r. 1354 dne 11. června nového kněze ke

A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 2, 11.6. 2019

pověsti

Hradní panna a pověsti z Frymburka

Frymburk prý založila knížecí dcera. Zamilovala se do mladého služebníka a protože rodiče nedali souhlas k svatbě, sebrala kněžna zlato a cennosti a se svým milým a několika lidmi odešla do krajiny u Nového Hrádku. Tam postavili nový hrad. Najímali dělníky a, aby místo pobytu zůstalo neprozrazeno, rozhodli se dělníky po dokončení stavby zahubit. Pracující přicházeli do místnosti ve věži, kde se měla vyplácet

GroBmutter 53-4, Glatz 126-7, 17.12. 2003

Dupačka

Dlouhé věky na sebe pohlížely se dvou proti sobě se pnoucích návrší, mezi nimiž pospíchá k Peklu říčka Olešenka, starodávný Frymburk a krčma zvaná Dupačka. Krčma stála na západ od něho, nad křižovatkou cest. Les jí v malé vzdálenosti obepínal ze tří stran. Dupačka byla sroubena ze dřeva a kryta doškovou, zeleným mechem porostlou střechou. Stála na vysokém kamenném podezdění, se záspy, na niž vedly

Popelka, 17.12. 2003

popis

Úvaha nad hradem Frymburkem

Díky laskavé písemné informaci PhDr. D. Líbala, zakladatele a dlouholetého vedoucího stavebněhistorického výzkumného atelieru na SÚRPMO Praha, jsem se začal zajímat o problematiku věže hradu Frymburku. Dr. Líbal ji označuje za zcela mimořádnou věžní stavbu na našich středověkých hradech, a uvádí průměr věže 18,5 m, arch. D. Menclová 10 metrů. Protože jsem kritickým hodnocením mnoha hradních architektur

Zdeněk Gardavský, 17.12. 2003

Co nového na hradě Frymburku (r. 2011)

Dovolte nám Vás informovat o dění na hradě. Z důvodu neutěšeného technického stavu hradu nejsme prozatím schopni zajistit bezpečí návštěvníků, zejména v úseku přístupu k bráně je riziko padajícího kamení značné. Proto zůstane hrad nadále uzavřen. Jelikož někteří návštěvníci prolézali do hradu okenním otvorem a rozdělávali oheň v díře věže hradu, čímž velice poškozovali zdivo, byli jsme nuceni

Miloslav Kahoun, 9.7. 2011

Půdorys místa

terénní náčrt
© T. Durdík podle L. Svobody (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999)

Vývoj událostí místa

v první třetině 14. století
datum je přibližné
Založení hradu
11. červen 1354

Matouš z Frymburka jmenuje nového kněze v Olešnici.
1367

Kupují panství bratři Hynek a Lešek z Dubé
1376

Kupují hrad bratři Štěpán a Jan z Opočna. Po rozdělení majetku mezi bratry se stává majitelem Jan a píše se jako Jan z Frymburka.
1425

Husité obléhali hrad Opočno, patřící Janu Městeckému a nakonec ho dobyli. Je pravděpodobné, že nějaká vojenská akce proběhla i v okolí Frymburku.
před rokem 1430

Jan z Frymburka umírá a vlastnil hrad přes v té době neobvyklých 50 let a majitelem se stává Janův synovec Městecký z Opočna.
po roce 1432

Vlastní hrad Jiřík z Dubé a z Vízmburku
1450

Dědí panství majetek Ješek z Dubé.
počátkem 16. století

Vlastní hrad rod Andělů z Ronovce. Prokazatelně hrad držel Hynek Anděl z Ronovce a poté jeho syn Achylles Anděl z Ronovce.
1513

V této době hrad naposledy posloužil jako pohraniční pevnost. Roku 1513 totiž do severovýchodních Čech vpadl kníže Lehnický a tak v sobotu 27.8. 1513 rozkázal tehdejší hejtman kraje hradeckého Jan Černčický z Kácova a na Novém Městě pánům a rytířům kraje:„…na Frymburk, Opočen a ostatní hrady, aby všudy v těchto horách cesty osazovali a byli připraveni odrazit útok“.
před rokem 1534

Prodal Achylles Anděl z Ronovce celé panství Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici.
08. červenec 1537

Jan Trčka z Lípy se rozdělil rovným dílem o panství Frymburské se svým strýcem Zdeňkem mladším.
1538

Jan Trčka z Lípy prodává svůj díl svému bratranci Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka.
1543

Zdeněk Trčka z Lípy umírá a část panství po něm dědí jeho syn Jan Trčka z Lípy ml., který už vlastnil druhý díl. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i Opočno, a tak se Frymburk dostal k panství Opočenskému a zůstal nadále jeho nedílnou součástí.
1598

Uvádí Urbář Opočenského panství toto: „Zámek Frymburk prostředně vystavený, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohli by poctivě páni na něm času morního – neb jest na něm zdravé povětří – bydleti“.
1628

Byl hrad vypleněn při velkém selském povstání.
1634

Po zavraždění Adama Erdmanna barona Trčky z Lípy, který zemřel společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu, bylo celé panství zkonfiskováno a přešlo na královskou komoru.
28. prosinec 1635

Bylo frymburské panství spolu s celým opočenským panstvím zastaveno Rudolfu a Jeronýmovi Colloredo z Walsee. 28.12. 1635
1647 - 1648

Bylo bastionově opevněno předhradí.
1658

Je pustý hrad podrobně popsán Giovannim Battistou Pieronim, ředitelem opevňovacích prací dvorské válečné kanceláře. Autor této zprávy nedoporučuje obnovu hradu a jako jeden z hlavních důvodů uvádí, že pustý hrad slouží jako peleš lotrovská.
počátkem 19. století

Byla v předhradí vybudována myslivna. V ní bydlel panský lesní. K obývání si upravil starší budovu, snad bývalé maštale, a použil na ni kameny z horního hradu. Jako zdroj vody pro myslivnu sloužila hradní cisterna.
22. srpen 1925

Kupuje od Colloredo Mansfeldů zříceninu hradu Frymburk společně s okolními lesními pozemky Josef Bohumil Bartoň - Dobenín s manželkou Marií.
24. srpen 1939

Přešlo vlastnictví hradu na syna JUDr. Václava Bartoň - Dobenína.
po roce 1948

Byl hrad rodině Doběnínů na více než čtyřicet let ukraden.