
Ves Žireč s gotickou tvrzí je doložena od r. 1348. Tvrz přestavěnou po r. 1581 renesančně získali r. 1634 jezuité a vybudovali z ní barokní rezidenci. V 19. století se vsí vyhořela a byla obnovena jako světské sídlo. V r. 1939 ji koupila Kongregace sester Nejsvětější svátosti, které se vrátila až restitucí po r. 1989. Mezitím tu byl od r. 1961 umístěn domov důchodců. Od r. 2001 je tu Domov sv. Josefa, charitní zařízení pro nemocné s roztroušenou sklerózou.
Kromě Domova sv. Josefa barokní areál zahrnuje kostel sv. Anny, bylinkovou zahradu Josefa Kamela s kavárnou Damián, zámecký park o rozloze 1,6 ha a barokní sýpku, která je od května 2017 sídlem expozice historie cyklistiky.
Žireč se původně skládala ze dvou samostatných částí. Žireč Městys a Žireč Ves se sloučily r. 1949 a od r. 1964 tvoří místní část města Dvůr Králové na Labem, od něhož je vzdálena asi 3 km jihovýchodně po silnici III. třídy z města do Kuksu. Leží mimo síť turistických značek a má železniční zastávku na trati 030 z Jaroměře do Staré Paky, která se nachází asi 1 km jižně.
Kostel byl dostavěn v roce 1703 a téhož roku ho posvětil dne 4. listopadu královéhradecký biskup Tobiáš Boecker. Dne 1. 4. 1825, při velkém požáru celé obce vyhořel i s přilehlým zámečkem. V kostele padl požáru za oběť hlavní oltář, oltář s Kalvárií a zvony. Dnešní dřevěný oltář je prací novopackého sochaře Jana Suchardy z roku 1839 s doplňky bratří Müllerových, žirečských rodáků a vídeňských umělců. Kostel je barokní, pouze kazatelna je rokoková. Mezi kostelem a zámkem je tzv. kostel starý. Jedná se o původní modlitebnu luteránských německých pánů, kde byla později jezuitská oratoř. Ta byla vybavena třemi oltáři. Uprostřed stál oltář sv. Františka Xaverského, který je dnes umístěn v boční kapli. Po obou stranách jsou dva menší oltáře s výjevem smrti sv. Stanislava a sv. Růženy. Věže kostela jsou hranolové, jednopatrové. Schody do věže jsou dřevěné a je jich padesát. Až ke zvonům pokračuje ještě dalších deset. Dva původní zvony padly za oběť požáru 1. 4. 1825 a třetí původní zvon byl zrekvírován v roce 1916 pro armádu. V současnosti jsou ve věži tři nepůvodní železné zvony, které nemají žádnou signaturu, pouze umíráček nese nápis „+ SIT NOMEN DOMENI BENE DICTUM AIZII“
Zvláštností kostela je obraz nad hlavním oltářem, který lze měnit dle liturgického období. Pod hlavním oltářem se nachází jezuitská hrobka a pod boční lodí je hrobka panská. Při renovaci kostela v roce 1906 byly krypty hrobek zazděny. Varhany byly postaveny v roce 1829 a jsou jedním z největších dochovaných nástrojů regionální výroby varhanářské dílny Johanna Antona Bartha (1767-1844) z Dolní Olešnice, který patřil k nejprogresivnějším varhanářům u nás a právě tímto nástrojem předběhl svou dobu. V r. 1906 je opravoval varhanář Josef Kobrle (1851-1919) z Lomnice nad Popelkou. Opravdovým skvostem a zároveň světovým unikátem je ovšem barokní zvonkohra, která se nachází na kůru kostela. Rekonstrukce kostela započala v listopadu 2009 a byla ukončena v dubnu 2011. Veškeré opravy byly hrazeny z norských fondů a celkem bylo využito přibližně 1,72 mil. EUR. I přes tuto obrovskou částku však na rekonstrukci stále čekají varhany (přesněji řečeno hlavní stroj), oltáře, harmonium, socha Ježíše Krista a kované dveře do zákristie. Do budoucna bychom rádi, aby kostel oživl nejen jako zajímavý turistický cíl pro návštěvníky, ale také jako místo duchovní útěchy a odpočinku pro všechny, kdo sem přijdou. Samostatnou kapitolou pak bude Expozice historie Barokního areálu Žireč, která bude umístěna v bývalé kočárovně hned vedle kostela. Zde by pak do budoucna byla možnost využít i 2. nadzemní podlaží a vyhlídku na celý barokní areál. Příprava expozice bude zahájena na jaře 2017 a bude volně přístupná veřejnosti vždy během otevírací doby. Její součástí má být také jezuitský betlém..