Puclice

Ves Puclice leží 4 km z. od Staňkova v mělkém údolí potoka Laškova. Jméno Puclice vzniklo údajně od puclíků - lidí buclatých. Nejvýznamnější památku vsi tvoří pozdně středověká tvrz založená na skalisku uprostřed vsi. Obec vznikla patrně v průběhu 13. stol. a stala se příslušenstvím nedalekého Hrádku zvaného též Lacembok. Ještě v r. 1379 náležely Puclice spolu s obcemi Krchleby, Čermná, Poděhusy, Chřenov a částí Kamenice majiteli Lacemboku Janu Bohuchvalovi z Hrádku. Krátce poté získala ves samostatnost a stala se zemanským statkem, na němž se rychle vystřídala řada drobných vladyckých rodů. Od počátku 16. stol. vlastnili ves rytíři ze Šlovic. Členové rodu, který se psal po sousedních Šlovicích, se živili vojenskou službou a na štítu nosili 3 stříbrné makovice. Puclice vlastnili až do pol. 17. stol., kdy se na Puclicích opět vystřídalo několik majitelů. K nejznámějším z nich náležel hejtman Plzeňského kraje Jaroslav Hora z Ocelovic. Posledním rodem, který samostatné puclické zboží složené ze tří vsí vlastnil, byli Širntingárové. V r. 1765 prodal Antonín Širntingár Puclice Trauttmansdorffům, kteří je připojili k horšovskotýnskému statku. Poddaní si jistě oddychli, vždyť Antonín proslul jako krutá vrchnost, po které zbývaly ještě v 19. stol. na tvrzi různé mučící nástroje -jmenovitě dřevěný osel k trestání poddaných. Puclická tvrz ztratila odprodejem funkci rezidence a byla používána jako skladovací a obytné prostory velkostatku. V pól. 17. stol. tvořilo ves 22 hospodářských usedlostí. R. 1757 se ves skládala ze 26 hospodářství. V r. 1930 tvořilo Puclice 80 chalup se 427 obyvateli. R. 1991 zde stálo 85 domů obydlených 250 obyvateli. Za první Československé republiky tvořily Puclice jazykovou hranici mezi německými vesnicemi Horšovskotýnska a českými obcemi na Staňkovsku a Kdyňsku. Střed obce tvoří nepravidelná náves s rybníkem, nad nímž se vypíná skalka…  číst dále