Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.
Ves Puclice leží 4 km z. od Staňkova v mělkém údolí potoka Laškova. Jméno Puclice vzniklo údajně od puclíků - lidí buclatých. Nejvýznamnější památku vsi tvoří pozdně středověká tvrz založená na skalisku uprostřed vsi. Obec vznikla patrně v průběhu 13. stol. a stala se příslušenstvím nedalekého Hrádku zvaného též Lacembok. Ještě v r. 1379 náležely Puclice spolu s obcemi Krchleby, Čermná, Poděhusy, Chřenov a částí Kamenice majiteli Lacemboku Janu Bohuchvalovi z Hrádku. Krátce poté získala ves samostatnost a stala se zemanským statkem, na němž se rychle vystřídala řada drobných vladyckých rodů. Od počátku 16. stol. vlastnili ves rytíři ze Šlovic. Členové rodu, který se psal po sousedních Šlovicích, se živili vojenskou službou a na štítu nosili 3 stříbrné makovice. Puclice vlastnili až do pol. 17. stol., kdy se na Puclicích opět vystřídalo několik majitelů. K nejznámějším z nich náležel hejtman Plzeňského kraje Jaroslav Hora z Ocelovic. Posledním rodem, který samostatné puclické zboží složené ze tří vsí vlastnil, byli Širntingárové. V r. 1765 prodal Antonín Širntingár Puclice Trauttmansdorffům, kteří je připojili k horšovskotýnskému statku. Poddaní si jistě oddychli, vždyť Antonín proslul jako krutá vrchnost, po které zbývaly ještě v 19. stol. na tvrzi různé mučící nástroje -jmenovitě dřevěný osel k trestání poddaných. Puclická tvrz ztratila odprodejem funkci rezidence a byla používána jako skladovací a obytné prostory velkostatku. V pól. 17. stol. tvořilo ves 22 hospodářských usedlostí. R. 1757 se ves skládala ze 26 hospodářství. V r. 1930 tvořilo Puclice 80 chalup se 427 obyvateli. R. 1991 zde stálo 85 domů obydlených 250 obyvateli. Za první Československé republiky tvořily Puclice jazykovou hranici mezi německými vesnicemi Horšovskotýnska a českými obcemi na Staňkovsku a Kdyňsku. Střed obce tvoří nepravidelná náves s rybníkem, nad nímž se vypíná skalka… číst dále
Publikace Horšovskotýnsko, 4.7. 2003
historie
Nejstarší zprávy o Puclicích pocházejí z druhé poloviny 14. století, kdy patřily k hrádku Lacemboku. Jako jeho příslušenství (spolu s pěti jinými vesnicemi) se připomínají ještě v r. 1379, kdy je držel Bohuchval z Hrádku. Puclice se pravděpodobně osamostatnily na počátku 15. století, protože před r. 1407 patřily Buškovi z rodu hornolukavických zemanů. O tři roky později je vlastnil Kuník z Křenov a můžeme předpokládat, že v té době zde již byla tvrz. Po smrti dalšího držitele statku Zicharta z Křenov (asi r. 1411), který nezanechal žádné dědice, připadly Puclice jako odúmrť králi Václavu IV. Pak zprávy o vsi téměř 90 let chybějí, až v r. 1499 se připomíná na Puclicích Dobeš ze Šlovic, jehož potomci je drželi do r. 1666 (s jedinou přestávkou v l. 1644 – 1664). Tento vladycký rod pocházel z blízkých Šlovic, které však byly již v 16. Století pusté. Dobešovi patřily tedy vedle tvrze, dvora a vsi Puclic pusté Šlovice a pustá ves Strachotín (nyní les…
číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV – Záp. Čechy); Bělohlávek, M., Dr., Fiala, Z., prof. Dr. DrSc., Hosák, L., prof. Dr. DrSc., Pavel, J., Doc. Dr. DrSc., Janáček, J., Dr. DrSc., Kotek, L., prom. hist.; Nakl. Svoboda, Praha 1985, 3.10. 2003
