Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na tvrz přes rybník
© Filip Matoušek 08/2005
Ves Puclice leží 4 km z. od Staňkova v mělkém údolí potoka Laškova. Jméno Puclice vzniklo údajně od puclíků - lidí buclatých. Nejvýznamnější památku vsi tvoří pozdně středověká tvrz založená na skalisku uprostřed vsi. Obec vznikla patrně v průběhu 13. stol. a stala se příslušenstvím nedalekého Hrádku zvaného též Lacembok. Ještě v r. 1379 náležely Puclice spolu s obcemi Krchleby, Čermná, Poděhusy, Chřenov a částí Kamenice majiteli Lacemboku Janu Bohuchvalovi z Hrádku. Krátce poté získala ves samostatnost a stala se zemanským statkem, na němž se rychle vystřídala řada drobných vladyckých rodů. Od počátku 16. stol. vlastnili ves rytíři ze Šlovic. Členové rodu, který se psal po sousedních Šlovicích, se živili vojenskou službou a na štítu nosili 3 stříbrné makovice. Puclice vlastnili až do pol. 17. stol., kdy se na Puclicích opět vystřídalo několik majitelů. K nejznámějším z nich náležel hejtman Plzeňského kraje Jaroslav Hora z Ocelovic. Posledním rodem, který samostatné puclické zboží složené ze tří vsí vlastnil, byli Širntingárové. V r. 1765 prodal Antonín Širntingár Puclice Trauttmansdorffům, kteří je připojili k horšovskotýnskému statku. Poddaní si jistě oddychli, vždyť Antonín proslul jako krutá vrchnost, po které zbývaly ještě v 19. stol. na tvrzi různé mučící nástroje -jmenovitě dřevěný osel k trestání poddaných. Puclická tvrz ztratila odprodejem funkci rezidence a byla používána jako skladovací a obytné prostory velkostatku. V pól. 17. stol. tvořilo ves 22 hospodářských usedlostí. R. 1757 se ves skládala ze 26 hospodářství. V r. 1930 tvořilo Puclice 80 chalup se 427 obyvateli. R. 1991 zde stálo 85 domů obydlených 250 obyvateli. Za první Československé republiky tvořily Puclice jazykovou hranici mezi německými vesnicemi Horšovskotýnska a českými obcemi na Staňkovsku a Kdyňsku. Střed obce tvoří nepravidelná náves s rybníkem, nad nímž se vypíná skalka…  číst dále
Publikace Horšovskotýnsko, 4.7. 2003
historie

Nejstarší zprávy o Puclicích pocházejí z druhé poloviny 14. století, kdy patřily k hrádku Lacemboku. Jako jeho příslušenství (spolu s pěti jinými vesnicemi) se připomínají ještě v r. 1379, kdy je držel Bohuchval z Hrádku. Puclice se pravděpodobně osamostatnily na počátku 15. století, protože před r. 1407 patřily Buškovi z rodu hornolukavických zemanů. O tři roky později je vlastnil Kuník z Křenov a můžeme předpokládat, že v té době zde již byla tvrz. Po smrti dalšího držitele statku Zicharta z Křenov (asi r. 1411), který nezanechal žádné dědice, připadly Puclice jako odúmrť králi Václavu IV. Pak zprávy o vsi téměř 90 let chybějí, až v r. 1499 se připomíná na Puclicích Dobeš ze Šlovic, jehož potomci je drželi do r. 1666 (s jedinou přestávkou v l. 1644 – 1664). Tento vladycký rod pocházel z blízkých Šlovic, které však byly již v 16. Století pusté. Dobešovi patřily tedy vedle tvrze, dvora a vsi Puclic pusté Šlovice a pustá ves Strachotín (nyní les…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV – Záp. Čechy); Bělohlávek, M., Dr., Fiala, Z., prof. Dr. DrSc., Hosák, L., prof. Dr. DrSc., Pavel, J., Doc. Dr. DrSc., Janáček, J., Dr. DrSc., Kotek, L., prom. hist.; Nakl. Svoboda, Praha 1985, 3.10. 2003

Komentáře

Plzeňský kraj,  Domažlice  (DO), Puclice

Místa v okolí

 Čečovice
 kostel sv. Mikuláše
 Bukovec
 Osvračín
 Osvračín
 Chotiměř
 kostel sv. Barbory
 Šibeniční vrch
 Lacembok
 Přívozec
 Vdovský dům
 Horšovský Týn
 Blížejov
 vyhlídková plošina
 Nahošice
 Lštění
 Annaburg
 Květkovice
 Kanice
 Netřeby
 Nedražice
 Hradec u Stoda
 Zichov
 kostel sv. Jiří
 Ptenín
 Chocomyšl
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Merklín
 Tasnovice
 Prostiboř
 Křenice
 Stará pošta
 Domažlická věž
 kostel sv. Vavřince
 Chodský hrad
 Tasnovické hradiště
 Alfrédov
 rozhledna Bolfánek
 Ruchomperk
 Lázeň
 Tuhošť
 U Žižků
 Ždánov
 Křížový vrch
 Pušperk
 kostel sv. Markéty
 Trhanov
 Stará pošta
 kostel sv. Martina
 Drslavice
Základní informace místa
ID místa: 1554
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 4.7.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama