Rýzmberk

© Jiří Čížek 08/2007

Hrad měl původně dvojdílnou dispozici: nejvyšší místo zaujímal okrouhlý donjon v nároží malého jádra. Na protilehlé straně, kde je dnes rozhledna, stál obytný palác. Předhradí bylo opevněno kamennou hradbou, v jejímž jihozápadním nároží stála druhá okrouhlá věž. V 1. polovině 15. století byla k areálu přihrazena kamennou hradbou, na jižní straně s baštami, další část s věží. V letech 1846–47 byla hrabaty Stadiony postavena nad baštou nová hranolová rozhledna a dřevěná výletní restaurace. V té době byla také odstraněna část zřícenin. Do zřícenin hradu umisťuje část děje svého románu Consuela známá francouzská spisovatelka George Sandová. Současná expozice nabízí areál zříceniny se zbytky hradních staveb, vyhlídkovou věž, hradní sklepení a hradní divadlo.

Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448 a zejména po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. R. 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, r. 1676 je uváděn už jako zřícenina.

Hrad Rýzmberk, postavený na stejnojmenném kopci, se významně zapsal do českých…

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 28.6. 2005

Vítězná píseň

Roku 1431 měla býti zasazena českým „kacířům“ největší, smrtelná rána. V Němcích se sebralo veliké křižácké vojsko, v jehož čele stál vedle vévody saského, markraběte braniborského a vévody bavorského papežský kardinál Julian. Křižáci překročili hranice v počtu 40 000 jezdců a 90 000 pěších a přitrhli k městu Tachovu. K útokům na hrazená místa se sice neodvážili, zato týrali bezbranné obyvatelstvo bez ohledu na to, přiznávalo-li se k víře podobojí, či bylo-li věrně katolické. Zle řádili zvláště na Plzeňsku. Když se doslechli, že se proti nim šikuje početné vojsko české, odtáhli směrem k Domažlicům, aby byli poblíž českých hranic. Husitské vojsko se seřadilo ve válečný šik a táhlo za křižáky, přichystáno svésti s nimi rozhodnou bitvu. Křižáci se rozložili táborem mezi Horšovským Týnem a Domažlicemi. Kardinál Julian vystoupil na vysoký kopec, aby odtud přehlédl krajinu a rozložení křižáckého vojska. Rozhodl se…  číst dále

Marradasova lest

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Osudné jablko

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Dobrý člověk neumírá

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Půdorys místa

© D.Menclová

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

63 Chodsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

31 Český les - Domažlicko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

119 Český les - jih. Chodsko

132 Šumava - Klatovsko. Železnorudsko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

10 Český les. Chodsko

19 Šumava - Klatovsko