
Hrad stával na kopci nazývaném Na zámku východně od Osvračína nad Dravým potokem. Jednalo se spíše o hrádek s věží a malým stavením. Dnes na místě najdeme jen neptrné zbytky hradeb a náznaky příkopu a náspu.
K hradu se dostanete po silnici z Osvračína, po žluté ve směru na Mimov. Ještě v Osvračíně odbočíte na cestu k fotbalovému hřišti. Pokračujete stále rovně a asi na úrovní první fotbalové branky začíná po levu prudce stoupající plošina. Asi v jedné čtvrtině výstupu minete jednu ze skal a pěšinou dojdete až na vrchol, kde je malá plošina. Pokud z této plošiny sestoupíte jinou krátkou pěšinkou několik metrů dolů, dostanete se k náznaku příkopu a valu. Zde najdete množství zbytků zdiva, snad zbytků původních hradeb.
Postavili ho příslušníci rodu, majícího ve znaku berana ve skoku a držícího některé statky v Plzeňském kraji, někdy ve druhé polovině 13. století. Snad to byl Zdeslav z Osvračina, který se poprvé připomíná r. 1289; to je také první zpráva o vsi Osvračíně. Tehdy šlo zřejmě o první panské sídlo na lokalitě, které záhy zpustlo. V l. 1321–1331 patřilo panství Nachvalovi z Osvračina, jemuž král Jan Lucemburský zastavil některé vsi v okolí Zbiroha a jenž vlastnil statky na Mirošovsku. Kolem r. 1342 získal zboží jeden z Nachvalových synů, Zbyněk, který v r. 1331 zastával úřad purkrabího na Horšovském Týně a Starém Herštejné; zřejmě však nebyl na Osvračíně až do své smrti, neboť od r. 1366 se označuje jako pán na Bukové. Po Zbyňkovi držel Osvračín jeho bratr Dobrohost z Ronšperka, jenž r. 1366 daroval platy ze dvorů v Mirošově dvěma plzeňským klášterům. V poslední třetině 14. století patřilo panství Zbyňkovu synu Nechvalovi, který je v l. 1384–1394 uváděn jako spolupatron kostela v Osvračíně; zřejmě již předtím však prodal Nachval zdejší sídlo a ponechal si jen jistá práva ke vsi. Ves Osvračín byla od té doby rozdělena mezi několik držitelů. Samotný hrad náležel v letech 1379 až 1382 bratrům Ratmírovi a Buškovi ze Švamberka. Zřejmě za jejich držení byl postaven mohutný věžovitý dvouprostorový palác, jehož zbytky byly odkryty výzkumem v letech 1997–98. Po dalších třech držitelích se na Osvračíné objevují od r. 1402 Bohuše a Václav z Otěšic, kteří zřejmě osvračínské díly spojili. Bohuše však získal kolem r. 1409 Skočice u Přeštic a přenechal celý hrad s příslušenstvím bratru Václavovi. Na Osvračín se vrátil po Václavově smrti po r. 1414, ale jeho stejnojmenný syn Osvračín neudržel. Hrad zanikl na počátku 20. let 15. století – byl vypálen a pobořen. Někdy po r. 1474 koupil osvračínský hrad (či spíše panství) od Bohuše z Otěšic bohatý Puta z Rýzmberka, který jej připojil ke švihovskému panství. Do částečného výzkumu koncem 90. let 20. století se myslelo, že vlastní hrad tvořila pouze válcová věž a jedno malé stavení. Na počátku 19. století zde byly k vidění ještě vysoké zdi s otvory, kterými bylo vidět do starého sklepa. O sto let později byly ještě znatelné stopy po věži. Dnes zůstaly z hradu Osvračina viditelně zachovány jen příkopy a náspy a nepatrný zbytek hradby na jihovýchodní straně zadního příkopu. Průzkum ale odhalil v pahorku jádra pozůstatky paláce z konce 14. století, který se zachoval do výšky 1. patra.