Soubor objektů bývalých přádelen převážně z 19. stol. Původní manufaktura založená před r. 1697 byla po r. 1765 zakoupena vídeňským obchodníkem J.M. Schmidtem a přestavěna na jednu z největších továren na Plzeňsku. Objekty v areálu byly postupně přestavovány. Textilní výroba byla ukončena r. 2003.
stará přádelna
Brána býv. přádelen
© Jiřina Sůvová 08/2015
Kdyně (německy Neu Gedein) je druhé největší město v okrese Domažlice. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 100 obyvatel. Kdyně se nachází na pomezí Švihovské a Všerubské vrchoviny, městem je od r. 1840. Prochází jí silnice I/22 z Domažlic do Klatov. Má také nádraží na železniční trati Domažlice-Klatovy-Horažďovice, to však leží za jižním okrajem města u místní části Prapořiště. Z města vycházejí dvě větve žluté turistické značky, a to na vrch Koráb s rozhlednou a ke zřícenině hradu Rýzmberk. Prochází tudy modře značená Svatojakubská cesta, k jihu na Prapořiště a k východu do Klatov. Areál bývalých přádelen se nachází jižně od středu města v Nádražní ulici.
Jiří Špaček, 27.3. 2025
popis

Kdyňská přádelna je nemovitou kulturní památkou města Kdyně. Jedná se o soubor objektů bývalých přádelen převážně z 19. století, situovaný jižně od kdyňského náměstí. Původní brána z náměstí, ozdobená sochou ležícího lva, a po stranách s vrátnicemi z let 1834-1838 umožňovala přístup do areálu přádelen, sestávajícího z několika budov postavených od 2. poloviny 18. až do počátku 20. století. V horní části bývalé továrny je dnes parčík s muzeem a informačním centrem. Větší spodní část se stále využívá k průmyslové činnosti.

Miroslav Böhm, 3.1. 2025

historie

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny…  číst dále

Miroslav Böhm, 3.1. 2025

Komentáře

Plzeňský kraj,  Domažlice  (DO), Kdyně

Místa v okolí

 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Kdyně
 Vachatovo
 Rýzmberk
 Koráb
 Příkopy
 venkovská usedlost
 fara
 Kout na Šumavě
 kostel sv. Jiří
 Nový Herštejn
 kaple sv. Václava
 gloriet Klobouk
 kostel sv. Anny
 Úsilov
 židovský hřbitov
 Tuhošť
 kostel sv. Vavřince
 Ruchomperk
 Dobrá Voda
 Netřeby
 Kubíčkova skála
 Svatá Markéta
 kaple sv. Markéty
 Pušperk
 Domažlická věž
 Chodský hrad
 Kanice
 Běhařov
 Lštění
 Chocomyšl
 kostel sv. Markéty
 Soustov
 Květkovice
 Nahošice
 U Žižků
 Havlovice
 kaple sv. Isidora
 Lázeň
 Tetětice
 Bolfánek
 Bystřice nad Úhlavou
 akvadukt u Hadrovce
 Přívozec
 Blížejov
 Veselí
 Koryta
 Zichov
 synagoga
 Chotiměř
 židovský hřbitov
 Drslavice
 Bezděkov
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Václava
 Osvračín
 Janovice nad Úhlavou
 Osvračín
 synagoga
 Tupadelské skály
 Tupadly
 židovský hřbitov
 Pajrek
 Trhanov
 kaple sv. Felixe
 Klenová
 sýpka
 Svrčovec
 Ždánov
 Dvořec
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Šibeniční vrch
 Dešenice
 Opálka
 Křenice
 vodní nádrž Nýrsko
 Ježovy
Základní informace místa
ID místa: 15988
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 27.3.2025
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama