
Kdyně (německy Neu Gedein) je druhé největší město v okrese Domažlice. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 100 obyvatel. Kdyně se nachází na pomezí Švihovské a Všerubské vrchoviny, městem je od r. 1840. Prochází jí silnice I/22 z Domažlic do Klatov. Má také nádraží na železniční trati Domažlice-Klatovy-Horažďovice, to však leží za jižním okrajem města u místní části Prapořiště. Z města vycházejí dvě větve žluté turistické značky, a to na vrch Koráb s rozhlednou a ke zřícenině hradu Rýzmberk. Prochází tudy modře značená Svatojakubská cesta, k jihu na Prapořiště a k východu do Klatov.
Farní kostel sv. Mikuláše s pravidelnými bohoslužbami se nachází na hřbitově při severovýchodním okraji města.
Celá stavba se skládá z obdélné plochostropní lodi, na kterou navazuje užší a hlubší kněžiště. Po obou stranách kněžiště se nacházejí kaple s patrovými oratořemi. Ve věži se nacházejí dva zvony rozdílných velikostí, z nichž jeden je zasvěcen sv. Barboře. V roce 1734 byla věž kostela zvýšena a opatřena novým krovem. Štít fasády kostela sv. Mikuláše má výklenek, ve kterém se nachází socha patrona – sv. Mikuláše. Svatý Mikuláš se po své smrti stal jedním nejuctívanějších světců a bývá vyobrazován s biskupskou berlí, knihou a třemi zlatými jablky, které představují: život, věčné mládí a nesmrtelnost dle severské bohyně Iduny. V kostele se nacházejí celkem tři zvony, z nichž pouze dva jsou funkční – velký zvon pochází z roku 1550 a jeho zhotovitelem je Blažej Kaplánek z Domažlic a menší zvon, tzv. pohřební, je z dílny Richarda Herolda. Třetí, nefunkční, zvon je nejstarší, pochází z počátku 15. století a je zasvěcen Panně Marii. Uvnitř kostela se nachází série 14 obrazů s názvem „Křížová cesta“. Hlavní oltář pochází pravděpodobně z dílny Františka Ringelhahna a oltářní olejový obraz, vyhotovený Ignácem Raabem, vyobrazuje sv. Mikuláše rozdávajícího milodary a je vzácnou barokní malbou. Na bočních oltářích nalezneme obrazy sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého. Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni je od r. 1958 zapsán na seznamu kulturních památek ČR. V kostele se dochovaly v původním stavu varhany, velmi cenný nástroj z roku 1763, jedna z nejstarších prací z tachovské dílny varhanářského rodu Gartnerů..