městský dům č.p. 57

Omítnuté čelní průčelí domu spočívá na dvojici půlkruhových arkád. Na straně náměstí neomítnutý západní a střední pilíř arkády má půlkruhový průřez. Východní pilíř je hranolový a plně omítnutý. Neomítnuté patky západního a středního pilíře jsou taktéž půlkruhového průřezu. Neomítnuté hranolové hlavice jsou v rozích šikmo seříznuté. Na straně podloubí jsou pilíře hranolové a omítnuté, bez patek a hlavic. Podloubí mohlo být původně plochostropé, vnitřní zesílení pilířů si mohlo vyžádat teprve dodatečné vložení klenby. Slohově jsou pilíře podobné těm u sousedního domu č.p. 58. Štukově orámované oblouky arkády vybíhají z náběžních říms. Podloubí je klenuté plackami do pasů. Na východní straně podloubí je vstup do chodby domu se segmentovým nadpražím. V západní části podloubí je vstup do prodejny se segmentovým nadpražím. Ve střední části podloubí je mezi oběma vstupy dvojice nestejně širokých segmentově zaklenutých výloh. Dům je v přední části hloubkový trojtrakt. Východní a střední trakt vznikly teprve po roce 1822 rozdělením síně. Tyto trakty mají křížové a valené klenby s dělícími pásy. Starší západní trakt má klenbu s pětibokými výsečemi. Ve východním traktu je novodobé vysuté schodiště z roku 1890. Původní schodiště bylo v prostoru dnešního středního traktu. Ve střední části západního traktu byla původně černá kuchyně. Zadní část domu je hloubkový dvojtrakt s valenými klenbami. První patro je převážně plochostropé. Pod přední částí domu je trojtraktový sklep. Východní a střední část je klenutá segmentovými klenbami. Západní část sklepu má valenou klenbu. Pod náměstí vybíhá další chodbový sklep. Na straně dvoru je mezipatro, které vyrovnává k jihu orientovaný sklon terénu. V přízemí dvorního průčelí je na konci valeně klenuté chodby kamenný portál s půlkruhovým nadpražím. Vedle vstupu je obdélné okno. Mezipatro má pavlač s trubkovým zábradlím, obdélným vstupem a dvěma obdélnými okny. V 1. patře jsou tři obdélná okna. Na východní a západní straně vybíhají do dvoru jednopatrová boční křídla, která kryjí do dvoru skloněné pultové střechy. Na obě boční křídla navazují nižší přízemní stavení s pultovými střechami. Vzadu je dvůr uzavřen dalším příčným přízemním stavením s pultovou střechou. Na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1838 je vyznačeno pouze východní boční křídlo domu, zbylá zástavba ve dvoře je mladší. Čelní průčelí domu zvýrazňuje kordonová a korunní římsa. Přízemní část průčelí má omítkou provedené vodorovné pásové armování. V prvním partě je pět obdélných oken. Okenní šambrány jsou orámovány lištou. Podokenní římsy podepírají dvojice ozdobných štukových konzol. Mezi nimi je další štuková výzdoba s volutami a mušlí. Nad okenními šambránami jsou štukové lidské masky s postranními volutami. Mezi okny a na obou koncích 1. patra jsou pilastry s kompozitními hlavicemi. Profilovaná korunní římsa je krytá prejzy. Nad ní je ve střední ose průčelí rozměrný zděný vikýř se dvěma obdélnými okny. Okenní šambrány jsou orámovány lištou. Podokenní římsa je společná, pod ní má ale každé okno vlastní dvojici ozdobných štukových konzol. Mezi konzolami je stejná štuková výzdoba jako v 1. patře. Nadokenní štukové klenáky šambrán mají lidské masky. Na bocích vikýře je dvojice pilastrů s kompozitními hlavicemi. Pilastry podepírají profilovanou vodorovnou římsu. Nad ní je štít vikýře s kruhovým hladce orámovaným oknem a lizénovými rámy. Po stranách štítu jsou pilastry korunované koulemi. Horní část štítu je trojúhelná s dvojramennou korunní římsou. Atiky po stranách vikýře mají dvojice pilastrů s ozdobnými vázami. Ve výplních mezi pilastry jsou girlandy s ovocem. Sedlová střecha domu je podélná s náměstím a se střechami obou sousedních domů. Hřeben střechy je ale posunutý více k jihu. Zadní část domu kryje kolmo proti přední střeše další nižší sedlová střecha. Na straně dvoru ji uzavírá zděný střešní štít se dvěma obdélnými okny. Střecha vikýře je sedlová..

Předtím zde stála tržní osada. Město vzniklo na obchodní cestě z Prahy do Řezna a Mnichova. Hradbami vymezené město mělo zhruba obdélný půdorys se zaoblenými rohy. Celou podélnou středovou osu města zabralo náměstí v podobě široké ulice (náměstí Míru). Obchodní cesta z Prahy do Německa vedla náměstím. Renesanční kamenný dům č.p. 57 na jižní straně náměstí byl postaven v 1. polovině 16. století. Po požáru v roce 1822 byl výrazně přestavěn. Ve 3. čtvrtině 19. století byl upraven novorenesančně. V té době byl postaven střešní vikýř. Novorenesančně zdobené průčelí je z roku 1890. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1976 je součástí městské památkové zóny..