
Město Domažlice má okolo 11 000 obyvatel. Je centrem etnografické oblasti Chodsko. Kulturu Chodska přibližuje muzeum na Chodském hradě. V historickém centru je městská památková rezervace. Na jižní straně náměstí Míru stojí městské domy č.p. 49 a 50. V přízemí je kavárna. Domažlice mají přímé vlakové spojení s Prahou, Plzní, Řeznem a Mnichovem a přímé autobusové spojení s Plzní.
Omítnuté čelní průčelí domu spočívá na dvojici půlkruhových arkád. Oblouky arkády podepírá na krajích domu dvojice omítnutých hranolových pilířů s podezdívkou. Uprostřed arkády je jeden omítnutý gotickorenesanční sloup. Neomítnutá patka sloupu je taktéž kruhového průřezu. Omítnutá hranolová hlavice sloupu je v rozích šikmo seříznutá. Podobné sloupy můžeme vidět i u domů č.p. 42, 43, 44, 62, 63 a 64. Seříznutí hlavice sloupu domu č.p. 50 je ale výraznější. Štukově orámované oblouky arkády vybíhají z náběžních říms. V korunách oblouků jsou štukové zdobné klenáky. Podloubí je zaklenuté plackami do pasů. Ve východní části podloubí je zasklený gotický hrotitý portál bývalého průjezdu do dvoru za domem. V západní části podloubí je moderní vstup do kavárny s bočním oknem a nadsvětlíkem pod společným segmentovým záklenkem. Dům je hloubkový dvojtrakt, přičemž východní trakt byl původně průjezd. V přízemí přední části západního traktu jsou tři pole plackové klenby do pasů. Východní trakt má taktéž plackové klenby. V příčce mezi trakty je arkáda se třemi segmentovými oblouky. Vzadu na straně bývalého dvoru je plochostropé mezipatro, které vyrovnává k jihu orientovaný sklon terénu. První patro je taktéž plochostropé. Sklep pod západním traktem má křížové klenby na středním gotickorenesančním sloupu. Obdobná druhá polovina klenby pod východním traktem byla zbořena a nahrazena dřevěným trámovým stropem s průvlakem. Sklep pod podloubím má kamennou valenou klenbu. Čelní průčelí domu zvýrazňuje profilovaná kordonová a korunní římsa. V prvním patře jsou čtyři obdélná okna s podokenními římsami. Okenní šambrány jsou orámovány lištou. Na obou koncích prvního patra jsou hladce armované lizény. Střešní štít zabírá plnou šířku domu. Ve středu štítu je kazulové okno, orámované šambránou s lištou. Ve spodní části štítu jsou tři lizénové rámy. Spodní část okna zabírá střední část prostředního rámu. Obě krajní lizény štítu přecházejí ve vytažené pilastry se stanovými stříškami. Ve střední části štítu je po obou stranách okna dvojice pilastrů. Hlavice pilastrů s čabrakou vystupují z vodorovné zalomené korunní římsy. V bocích střední části štítu jsou dovnitř prohnuté orámované oblouky. Jejich horní konce navazují na orámovanou půlkruhovou korunní část štítu. Čelní průčelí domu č.p. 49 je slohově podobné domu č.p. 50. Podloubí má jediný oblouk arkády na hranolových pilířích. V prvním patře jsou tři okna, ve štítu domu je oválné okno. Sedlové střechy obou domů jsou kolmé proti náměstí, navazují tak přímo na štíty. Na opačném konci navazují kolmo na společnou zadní dvakrát zalomenou pultovou střechu obou domů. Zezadu (od jihu) na tuto střechu navazuje střecha moderní zadní části obou domů..
Předtím zde stála tržní osada. Město vzniklo na obchodní cestě z Prahy do Řezna a Mnichova. Hradbami vymezené město mělo zhruba obdélný půdorys se zaoblenými rohy. Celou podélnou středovou osu města zabralo náměstí v podobě široké ulice (náměstí Míru). Obchodní cesta z Prahy do Německa vedla náměstím. Gotický a renesanční kamenný dům č.p. 50 na jižní straně náměstí byl postaven v 1. polovině 16. století. Po požáru v roce 1822 byl přestavěn. Od roku 1958 je na seznamu kulturních památek. Od roku 1976 je součástí městské památkové zóny. Ve 20. století zde byl hotel Kresl. Pro účely hotelu byl dům spojen s domem č.p. 49. Zezadu byla k oběma domům přistavěna nová část hotelu. Dům č.p. 49 není na seznamu kulturních památek samostatně uveden..