
Město Horšovský Týn v okrese Domažlice má 5 000 obyvatel. V historickém centru je městská památková rezervace. Nejvýznamnější památkou je renesanční zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu. Zámek stojí na západní straně náměstí Republiky. Na zbylých třech stranách lemují náměstí historické městské domy. Na jižní straně náměstí stojí městský dům č.p. 65. V okně přízemí si můžeme v létě koupit zmrzlinu, interiér domu ale není veřejně přístupný. Uprostřed náměstí stojí dále za pozornost gotický kostel svatého Petra a Pavla. Horšovský Týn má přímé autobusové spojení s Plzní a Domažlicemi. Vlakové spojení s Plzní je s přestupem ve Staňkově.
Náměstí strmě klesá od severozápadu do údolí řeky Radbuzy. Na jižní straně náměstí se sklon svahu mírní. Za domem č.p. 65 začíná ploché dno údolí. Dům je delší osou orientovaný ve směru SSZ-JJV. Je proto orientovaný kolmo proti svahu a náměstí. Sedlová střecha je také orientovaná kolmo proti náměstí. Krátké severní průčelí domu na straně náměstí má trojúhelný empírový střešní štít. Průčelí je slohově jednotné se sousedním domem č.p. 66. Společně tak tvoří dvojdům, pohledově uprostřed rozdělený okapovou rourou. Severní část domu je jednopatrová, jižní část je dvoupatrová. Na jižním konci je malý zhruba čtvercový dvorek. Hladce omítnuté dvouosé severní průčelí č.p. 65 zvýrazňuje profilovaná kordonová a korunní římsa. Korunní římsa je krytá bobrovkami, volně pokračuje do průčelí domu č.p. 66. Kordonová římsa je krytá plechem, její volné pokračování do průčelí domu č.p. 66 přerušuje okapová roura. Střešní štít na obou krajích vybíhá z krátkých pilastrů. Širší západní pilastr spojuje oba štíty č.p. 65 a 66. Ve štítu je jedno obdélné okno se šambránou. Obvod štítu má profilované pásové orámování. Okna v patře lemují šambrány. Nad zemí je podezdívka s jedním čtvercovým ventilačním otvorem sklepa v západní ose průčelí. Nad ním je jedno segmentově zaklenuté okno přízemí se šambránou. Ve východní ose přízemí je patrně teprve renesanční vjezdový portál s půlkruhovým nadpražím, málo výraznými odrazníky a šambránou. Ostění portálu je po celém obvodu široce okosené. Za dvojkřídlými vraty s kosočtverečně skládanou prkennou výplní a půlkruhovým nadsvětlíkem je mázhauz (vjezdový vestibul). Přízemí domu je hloubkový dvojtrakt. Mázhauz zabírá přední část východního traktu. Je klenutý čtyřmi plackovými poli. Za ním je v zadní části domu chodba do dvora. Trojúhelný střešní štít jižního nádvorního průčelí je hladce omítnutý. Je v něm jedno obdélné okénko, situované mimo středovou osu štítu v jeho východní části. Ve východní části přízemí je vstup z chodby domu s cihelným segmentovým nadpražím. Západně od něj jsou dvě obdélná okna s cihelným ostěním. V 1. a 2. patře jsou balkóny. Balkón prvního patra má pravoúhlý vstup ve středové ose průčelí a dvojici postranních obdélných oken. Balkón je podepřený dřevěnými a ocelovými nosníky, zábradlí je lištové. Balkón druhého patra má pravoúhlý vstup na východní straně průčelí. Západně od něj je ležatě obdélné okno. Na západním konci balkónu je záchod. Balkón podepírají dva příčné dřevěné trámy. Zábradlí je lištové..
Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Původem gotický dům č.p. 65 na jižní straně náměstí byl v 1. polovině 19. století klasicistně přestavěný. Z této doby pochází střešní štít na straně náměstí a klenby domu. K dalším úpravám došlo na konci 19. století. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny..