kostel sv. Prokopa

století, o němž se dochovala první písemná zmínka již z roku 1353, postihl kolem roku 1616 rozsáhlý požár, po němž byl postaven kostel zcela nový. Z období gotiky se dochovala část presbytáře s křížovou klenbou a triumfálním obloukem a dispozice kostelní lodi. Barokní novostavbě byla roku 1693 zvýšena kostelní věž. Další ničivý požár postihl svatostánek v roce 1777, a proto roku 1789 došlo k dalším stavebním úpravám. Naposled kostel vyhořel v roce 1911 a o rok později byl znovu otevřen. Ve 2. polovině 20. století byla rekonstruována fasáda kostela a roku 2005 došlo k opravě schodiště u západního vchodu a k vydláždění přístupové cesty. Roku 2025 byla obcí vypsána veřejná sbírka na jeho potřebné opravy. Loď orientovaného kostela uzavírá presbytář s trojbokým závěrem a arkádou a hranolová věž s opěrákem u jejího severovýchodního nároží. Sakristie je umístěna v podvěží. Presbytář je sklenut křížovou klenbou a v závěru valeně s lunetami. Sakristie je zaklenuta valeně a loď je plochostropá. V presbytáři je dřevěná oratoř a v lodi dřevěná kruchta. Hlavní oltář tvoří iluzivní malovaná sloupová architektura z 18. století s menzou a pozdně barokní sochou sv. Prokopa. Na brankách jsou sošky sv. Josefa a Vojtěcha z doby kolem roku 1800. Dva boční iluzivní malované oltáře jsou rokokové z konce 18. století. V prostoru kněžiště se nachází náhrobek rodu Hubatiů z Kotnova a J. Jáchyma Schmiedgräbnera z Lustenegu. Kostel sv. Prokopa v Běhařově je filiálním v římskokatolické farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. Od 24. března 1964 je kulturní památkou. Před kostelem je umístěna socha sv. Václava, u boční stěny pomník M. Jana Husa..