městský dům č.p. 5

Dům stojí kolmo proti náměstí. Spolu se sousedními domy č.p. 4 a 6 tvoří trojici architektonicky podobných domů s úzkým čelním průčelím a barokním volutovým střešním štítem. Oproti některým dalším domům na severní straně náměstí jsou tyto domy dozadu výrazně prodloužené. Přízemí domu č.p. 5 je hloubkový dvojtrakt. V západním traktu je mázhauz (vjezdový vestibul) s lunetovou klenbou. V zadní části východního traktu je úzká chodba do dvora za domem. V prvním patře jsou hřebínkové křížové klenby. Zde byla černá kuchyně. Omítnuté čelní průčelí domu zvýrazňuje hladký kordonový pás a profilovaná korunní římsa, která je krytá bobrovkami. V obou krajích průčelí jsou za okapovými rourami hladké lizény. Průčelí má podezdívku s jedním ventilačním otvorem sklepa, dvě obdélná okna v prvním patře a jedno obdélné okno v přízemí. Okna zvýrazňují lištou orámované šambrány. Přízemní okno má navíc vrcholový klenák. Na místě tohoto okna byla ve 20. století veliká obdélná výloha obchodu. Dnešní stav odpovídá původní podobě z 19. století. Na západní straně přízemí je vjezdový portál se stlačeným půlkruhovým nadpražím. Portál je orámovaný lištovou šambránou. Má pateční a vrcholové klenáky. V portálu jsou dvoukřídlá dřevěná vrata. Těmi se vstupuje do mázhauzu. Volutový střešní štít spočívá na obdélné základně, nahoře vymezené profilovanou římsou. Základnu dělí čtyři pilastry. V obou krajních polích základny jsou plastická pole s odsazenými půlobloučky po stranách. Vnější dvojici pilastrů korunují piniové šišky. Vnitřní dvojice pilastrů prostupuje zalomenou římsou základny pod profilovanou korunní římsu štítu. Mezi těmito pilastry je obdélný vstup do půdního prostoru s hladkou šambránou s uchy. Vstup dělí korunní římsu základny na dvě části. Nad vstupem je malý čtvercový štukový rám. Ten symbolicky naznačuje místo, kde dřív mohl vyčnívat ven z průčelí trám s kladkou. Tou bylo možno vytahovat nahoru zboží k uložení do půdního prostoru. Takové kladky jsou zřetelné na dobových fotografiích městských domů v Domažlicích. V bočních ramenech štítu jsou voluty provedené z hladkých štukových pásů. Ve spirálách volut jsou provazce se střapci. Voluty se dotýkají obou vnitřních pilastrů štítu. Pod korunní římsou štítu jsou pásy obou volut spojeny. Mezi palmetovými hlavicemi pilastrů je zde rozvilinový vlys. Korunní půlkruhovou část štítu lemuje profilovaný pás. Na vrcholu je piniová šiška. Ve výplni je motiv mušle. Nečleněné severní nádvorní průčelí domu je bez podezdívky. Střešní štít s jedním obdélným oknem kryjí svisle kladená prkna. V západní části prvního patra je balkón s pultovou stříškou pokrytou šindelem. Vstup na balkón má ploché nadpraží. V přízemí a prvním patře jsou dvojice obdélných oken. Okna v patře mají lištovou šambránu. Vstup z chodby ve východní části přízemí má segmentové nadpraží. Dvůr je na severní straně uzavřen hradbou městského opevnění..

Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Gotická městská zástavba byla následně přestavěna v renesančním slohu. Dům č.p. 5 vlastnil významný humanistický básník slovenského původu Ján Sylván (žil 1493-1573). V Horšovském Týně byl v letech 1539-1550 písařem ve službách Jana Popela z Lobkovic. Při požáru města (patrně v roce 1547) přišel o ženu a dvě děti. V roce 1565 se přestěhoval do Domažlic. V místní části Malé Předměstí je po něm pojmenovaná jedna ulice. Dům byl po požáru renesančně přestavěn. Znovu byl přestavěn barokně po dalším požáru v roce 1708. Patrně někdy ve 2. polovině 18. století dostal dnešní volutový střešní štít. V roce 1938 zde měl obchod Karl Gabriel. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny..