© Luděk Pitter 07/2004
hrad Chodský hrad
Muzeum Chodska
Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V l. 1726-27 přestavěn na solnici. Později sídlem městského úřadu, školy, knihovny a od r. 1931 muzea, které postupně zabralo celou budovu. Rekonstrukce v l. 1992-1998.
Chodský hrad byl založen s městem v letech 1262 - 1265 Přemyslem Otakarem II. Byl sídlem královských purkrabí, kteří odtud spravovali oblast. Na počátku 16. stol. hrad poničil požár a od té doby chátral. Roku 1592 byl hrad znovu zasažen ohněm při velkém požáru města a zbyly z něj jen rozpadající se trosky. V letech 1726-1727 byla na místě ruiny vystavěna solnice s věží (dolní část je pozůstatkem původní hlásné věže), kterou měl projektovat slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Po požáru r. 1822 byla solnice při opravě stavebně upravena. Solnice začala od 2. třetiny 19. století sloužit jako sídlo městského úřadu. Od r. 1850 zde byla škola. Od přelomu 19. a 20. století se objekt stal sídlem městské knihovny, od r. 1931 muzea, které, postupným rozšiřováním expozic, v průběhu času zabralo celou budovu. Roku 1992 byla zahájena rekonstrukce hradu, kterou nešťastně - krátce před dokončením - přerušil r. 1995 požár. Rekonstrukce se tak protáhla až do r. 1998. R. 1999 se muzeum znovu otevřelo veřejnosti.
E.H. podle http://www.muzeum-chodska.com; Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík, Libri 2009, 23.3. 2013
pověsti
Chodové
Chodové byli usazeni českými panovníky na Domažlicku, aby chránili zemské hranice a královský hvozd. Vyzbrojeni čakany chodili po stezkách, vedoucích pomezními lesy, a dbali, aby nikdo nepovolaný nekácel lesy a nelovil zvěř. Hrozilo-li válečné nebezpečí, podávali zprávu o něm dále dovnitř země a zdržovali nepřítele tím, že na cestách zřizovali záseky. Poněvadž měli na svém praporu namalovánu psí hlavu, přezdívali jim jejich nepřátelé „Psohlavci“. Jejich heslem bylo: „Pro vlast a krále na stráži stále!“ Chodové byli lid svobodný, podřízený toliko knížatům, později pak králům. Kdykoliv zavítal vládce země do kraje, očekávali ho ve zbrani pod svým praporem a uctívali ho soudkem medu. Za svoji službu požívali mnohých výsad, jichž postrádalo ostatní selské obyvatelstvo, poddané šlechtě. Směli volně používati potřebného dříví z královských lesů, mohli v nich svobodně loviti a v potocích chytati ryby. Celý širý hvozd jako by byl jejich… číst dále
Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
Další texty pověsti
Jak don Huerta vyhrál sázku
Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
Plzeňský kraj, Domažlice (DO), Domažlice
Místa v okolí
0.2 km
kostel Narození Panny Marie
0.2 km
Domažlická věž
0.4 km
Dolní brána (Pražská)
5.8 km
gloriet Klobouk
5.8 km
Lomeček
5.8 km
Ždánov
6.2 km
Trhanov
6.8 km
Nahošice
7.9 km
Blížejov
8.2 km
Rýzmberk
8.6 km
Přívozec
8.9 km
kostel sv. Anny na Vršíčku
9.3 km
Příkopy
9.3 km
Šibeniční vrch
9.6 km
kostel sv. Apolináře
9.7 km
Lštění
9.9 km
kostel sv. Petra a Pavla
9.9 km
kaple sv. Jana Nepomuckého
9.9 km
Horšovský Týn
9.9 km
kaple sv. Václava
10.0 km
Vdovský dům
10.0 km
Chotiměř
10.2 km
Nový Herštejn
10.5 km
Annaburg
10.9 km
kostel Všech svatých
11.0 km
kostel sv. Anny
11.2 km
Netřeby
11.2 km
Kanice
11.6 km
Osvračín
11.6 km
Koráb
11.8 km
kostel Narození Panny Marie
11.9 km
Poběžovice
11.9 km
kostel sv. Mikuláše
12.0 km
kostel Nanebevzetí Panny Marie
12.1 km
Květkovice
12.1 km
Osvračín
12.1 km
Čerchov
13.6 km
Ruchomperk
14.2 km
Puclice
15.1 km
Úsilov
15.4 km
Tasnovice
16.1 km
kostel sv. Jakuba Většího
16.1 km
židovský hřbitov
16.8 km
židovský hřbitov
17.4 km
vyhlídková plošina
17.5 km
Hostouň
17.5 km
Mutěnín
17.5 km
Lacembok
