městský dům č.p. 51

Náměstí strmě klesá od severozápadu k jihovýchodu. Dům je delší osou orientovaný ve směru jihozápad-severovýchod. Je proto orientovaný podélně se svahem a kolmo proti náměstí. Sedlová střecha je také orientovaná kolmo proti náměstí. Přízemí domu je hloubkový trojtrakt (původně dvojtrakt). V části přízemí jsou valené klenby s výsečemi. V severním traktu je chodba do dvora za domem. Neorenesančně upravené omítnuté čelní průčelí domu zvýrazňuje profilovaná kordonová a korunní římsa. V prvním patře jsou tři obdélná okna s profilovanou šambránou, která vybíhá ze soklíků. Pod parapetními římsami jsou dvojice malých konzol. Nad okny jsou pravoúhlé suprafenestry. Zdivo přízemí je mírně zešikmené. V jižní části je široký vstupní portál s žulovým ostěním a půlkruhovým nadpražím. Na hraně ostění je jemný výžlabek. Práh je řešen stejně jako ostění portálu. Před prahem je jeden ven z obvodu domu vysunutý schod. V portálu jsou dvoukřídlé dřevěné dveře s půlkruhovým nadsvětlíkem. Na jižním konci přízemí je na zdi pamětní deska osvobození města americkou armádou dne 5. května 1945. Ve střední části přízemí je jedno obdélné okno se šambránou. Toto okno vzniklo teprve při přestavbě domu v roce 1913. Na severní straně je vstupní portál chodby s půlkruhovým nadpražím a šambránou. Ve vstupu jsou dvoukřídlé dřevěné dveře s půlkruhovým nadsvětlíkem. Do přestavby domu v roce 1913 zde byl mnohem širší portál vjezdu s průjezdem do dvora za domem. Na severním konci přízemí je na zdi lampa veřejného osvětlení. Dům je bez podezdívky. Nad chodníkem je ve středové ose průčelí jeden ventilační otvor sklepa. Barokní volutový střešní štít je pilastry rozdělen na tři díly. Volutové hlavice pilastrů jsou podložené páskem. Pilastry podepírají etážovou korunní římsu štítu. Ve středním dílu štítu je okno se segmentovým záklenkem a šambránou. U okna jsou na zdi reproduktory městského rozhlasu. V patách štítu jsou voluty s dvojitými hladkými spirálami. Zdvojené pásy volut pokračují vzhůru po obvodu křivkovitě zvlněných ramen štítu. Korunní část štítu je po obvodu shodná se spodní částí. V patách jsou opět voluty s dvojitými hladkými spirálami. Zdvojené pásy volut pokračují vzhůru po obvodu křivkovitě zvlněných ramen štítu do půlkruhové koruny. Ve středové ose je okénko vejčitého tvaru. Nádvorní průčelí domu je nečleněné. Trojúhelný zděný střešní štít s jedním na výšku oválným okénkem je v patě lehce odsazený. K průčelí přiléhá přístavek s pultovou střechou skloněnou do dvora. K přístavku přiléhá na jižní straně dvora omítnuté dvoupodlažní boční křídlo. Západní část křídla s pultovou do dvora skloněnou střechou je užší a nižší. Mnohem širší východní část křídla kryje sedlová střecha. Stísněný dvůr má vlivem bočního křídla půdorys písmene L. V západním zděném střešním štítu širší části křídla je jedno obdélné okno. V přízemí severního průčelí širší části křídla jsou dva obdélné vstupy. Západní portál má hladké žulové ostění. Východní portál má deštěnou tesařskou zárubeň. Mezi portály je jedno obdélné okno. V prvním patře širší části křídla jsou tři obdélná okna. Dvojice obdélných oken je také na opačné jižní straně 1. patra s pohledovou prolukou mezi sousedními budovami do dvora radnice č.p. 52. Na severní straně uzavírá dvůr č.p. 51 sousední dům č.p. 50. Ten je na východním konci dvora spojen s bočním křídlem č.p. 51 úzkým dvojpodlažním spojovacím křídlem s pultovou střechou skloněnou do dvora. V prvním patře je jedno obdélné okno. V přízemí je pravoúhlý vstup. Severně od něj je jedno čtvercové okénko. Na některém portálu dvorního stavení je podle starého záznamu v památkovém katalogu letopočet 1724. Podle císařského povinného otisku stabilního katastru z roku 1838 to může být jedině spojovací křídlo a k němu přilehlý krátký východní konec bočního křídla, zbytek bočního křídla je mladší..

Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Původem gotický dům č.p. 51 na východní straně náměstí byl přestavěn barokně po dalším požáru města v roce 1708. V 1. polovině 19. století proběhla klasicistní přestavba. V roce 1845 jej koupil Mikuláš Dietl, který sem přestěhoval lékárnu z domu č.p. 14 v ulici 5. května. Od roku 1903 vlastnil dům František Tichý. Za něj byly v roce 1913 provedeny úpravy. V roce 1945 převzal lékárnu Jaroslav Beneš, autor pozoruhodného díla o historii lékáren na Domažlicku, které sepsal v letech 1967–1981. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny. Od roku 1988 patří městskému úřadu..