Ivančický viadukt

První zatěžkávací zkouška byla provedena v srpnu 1870. Stavbu realizovala firma, v níž měl podíl i Gustav Eiffel. Předpokládá se, že při výstavbě mostu byly vyzkoušeny a prověřeny některé stavební a konstrukční postupy, jež byly později použity při stavbě Eiffelovy věže v Paříži. V roce 1978 byl na mostě ukončen provoz kvůli jeho nevyhovující nosnosti a v jeho těsné blízkosti byl otevřen nový viadukt. Ten starý byl prohlášen kulturní památkou, nicméně začal chátrat. Hrušovanská podpěra se díky nestabilnímu podloží pozvolna propadala, až začala bránit dilataci mostu. V roce 1991 byla situace tak vážná, že se musela okamžitě řešit. Na zásah vlády se ustoupilo od původně zamýšlené kompletní demolice a byla rozebrána jen malá část mostu u hrušovanské podpěry. Most, „chráněn“ statusem kulturní památky, však chátral dál. Nepříjemnou situaci „vyřešilo“ roku 1998 ministerstvo kultury vyjmutím podstatné části mostu ze seznamu památek. Dveře k likvidaci toho úžasného technického díla se tak otevřely. Co bylo roku 1978 prohlášeno kulturní památkou, je o 20 let později hladovými plameny hořáků rozřezáváno na kusy. Zůstalo jen torzo – úsek mezi podpěrou a prvním pilířem – stále vedené jako kulturní památka. Zbytek mostu byl opatřen nátěrem, ale protože jsme v Čechách tak jen z části a dokonce ani ne z té větší..