
Město Horšovský Týn v okrese Domažlice má 5 000 obyvatel. V historickém centru je městská památková rezervace. Nejvýznamnější památkou je renesanční zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu. Zámek stojí na západní straně náměstí Republiky. Na zbylých třech stranách lemují náměstí historické městské domy. Na jižní straně náměstí stojí na rohu s ulicí Jelení městský dům č.p. 67 (adresa Jelení 67). Část přízemí domu je součástí restaurace v sousedním č.p. 66, je proto přístupná v otevírací době restaurace. Uprostřed náměstí stojí dále za pozornost gotický kostel svatého Petra a Pavla. Horšovský Týn má přímé autobusové spojení s Plzní a Domažlicemi. Vlakové spojení s Plzní je s přestupem ve Staňkově.
Náměstí strmě klesá od severozápadu do údolí řeky Radbuzy. Na jižní straně náměstí se sklon svahu mírní. Za domem č.p. 67 začíná ploché dno údolí. Dům je delší osou orientovaný ve směru SSZ-JJV. Je proto orientovaný kolmo proti svahu a náměstí. Sedlová střecha je také orientovaná kolmo proti náměstí. Na její východní straně jsou čtyři střešní okna a jeden rozměrný vikýř s pultovou střechou. Krátké severní průčelí domu na straně náměstí má barokní volutový střešní štít. Delší západní průčelí s vchodem je v ulici Jelení. Severní část domu je jednopatrová, jižní část je dvoupatrová. Na jižním konci domu je malý zhruba čtvercový dvorek se samostatným pravoúhlým vstupem v ohradní zdi z ulice Jelení. V přízemí domu jsou dochované valené klenby s výsečemi. Místnost na severním konci přízemí je propojená se sousedním domem č.p. 66. Jižně od ní je vstupní síň domu se schodištěm do patra. Ze síně vede na jih podél západní zdi domu chodba do dvora. Omítnuté dvouosé severní průčelí domu zvýrazňuje kordonový pás a profilovaná korunní římsa s podřímsovým pásem. Římsa je krytá plechem. Na rozích domu jsou lizény. Nad zemí je nízká podezdívka s jedním čtvercovým ventilačním otvorem sklepa téměř ve středové ose průčelí. Přízemí má hladké vodorovné štukové armování. Nad oběma okny jsou v armování hladké štukové klenáky. Zatímco klenák východního okna je prodloužený až ke kordonovému pásu, mnohem širší klenák západního okna má poloviční výšku. Jde o jediný asymetrický prvek jinak velmi symetrického průčelí. Všechny okna průčelí mají šambrány. Horní okna mají pod parapetní deskou plastické pole se zrcadlem. Pravoúhlý severozápadní roh domu je na úrovni prvního patra v jednom místě okosený. Z fotografie ve starém záznamu památkového katalogu je patrné že zde byla ve 20. století rohová lampa veřejného osvětlení. Volutový střešní štít spočívá na obdélné základně, dole vymezené úzkým soklem a nahoře jednoduchou římsou. V základně jsou čtyři pilastry. Vnitřní dvojice pilastrů prostupuje zalomenou římsou základny do dvojdílné zalomené korunní římsy štítu. Mezi těmito pilastry je jedno obdélné okno půdního prostoru bez šambrány. V ramenech štítu jsou rozměrné orámované voluty bez spirál. Orámovaná korunní část štítu je půlkruhová. Omítnuté šestiosé západní průčelí domu zvýrazňuje obloukově vyklenutá korunní římsa. Na rozích domu jsou lizény. Další třetí lizéna je mezi čtvrtou a pátou okenní osou od severu. Tato lizéna pohledově dělí jednopatrovou a dvoupatrovou část průčelí. Jednopatrovou část průčelí navíc člení kordonový pás. Nad zemí je podezdívka, která se směrem k jihu s klesajícím terénem postupně zvyšuje. Všechny okna průčelí mají šambrány. Okna ve druhé ose od severu jsou slepá. Ve třetí ose od severu je obdélný vstup do domu s pravoúhlým nadsvětlíkem a šambránou. Přízemní okno ve čtvrté ose od severu je slepé. Je v něm ponecháno malé obdélné okénko v dolním jižním rohu. Jižní dvoupatrová část domu má navíc jedno ležatě obdélné okénko v přízemí páté osy od severu. Jižní nádvorní průčelí domu je téměř celé obloženo svisle kladenými dřevěnými deskami. Pouze v západním rohu je široká omítnutá lizéna. Trojúhelný střešní štít má čelo předsazené líci fasády. Ve štítu je jedno rozměrné obdélné okno. V prvním a druhém patře jsou dvojice rozměrných obdélných oken. Dům tak maximálně využívá sluneční svit. V brzkých ranních hodinách slunce cloní úzké dvoupatrové boční křídlo domu, které přiléhá k východní straně jižního průčelí. Boční křídlo je stejně krátké jako dvorek domu. Je kryté do dvora skloněnou pultovou střechou. Na straně dvora má jednu okenní osu..
Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Původem gotický dům č.p. 67 na jižní straně náměstí byl na konci 18. století barokně přestavěný. V 1. polovině 19. století proběhla klasicistní přestavba. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny..