Chotiměř

Ves Chotiměř, jejíž jméno jazykovědci odvozují od nedoloženého zakladatele Chotimíra, se v pramenech uvádí poprvé v r. 1379, kdy ji držel vladyka Hněvek z Chotiměře, kterému r. 1381 patřilo i podací právo k farnímu kostelu v sousedním Blížejově. Hněvkův nástupce Racek se připomíná r. 1382 a počátkem 15. století zde byli pány bratři Vilém a Sezema, z nichž Sezema žil ještě v r. 1423. Chotiměřskou tvrz postavil s největší pravděpodobností některý z nich. Další zprávy o Chotiměři jsou až z r. 1540, kdy tvrz a dvůr v Chotiměři se třemi pustými kmecími dvory a podacím v Blížejově koupili od Jeronýma Tasa z Peruce Kašpar Gottfried, řečený Bernášek ze Žebnice, a jeho první manželka Barbora z Chotiměře. To je také první zpráva o Chotiměřské tvrzi. Nový majitel žil ještě v r. 1559 a v r. 1556 dal v Blížejově znovu postavit farní kostel sv. Martina, ve kterém se dal vyobrazit spolu s manželkou na dřevěných tabulích, jež byly původně součástí křídlové archy a jsou v kostele dosud. Kašpar neměl mužské potomky ani se svou druhou manželkou Annou z Witenfelsu, a proto již v r. 1548 sepsal závěť, podle níž postoupil statek dceři Dorotě. Již v Kašparově závěti se však chotiměřská tvrz označuje jako pustá. Je pravděpodobné, že nebyla nikdy obnovena, alespoň o ní nenalézáme žádné zprávy v písemných pramenech a také po ní nezůstaly žádné zbytky. Dokonce ani nevíme, kde stála. Pouze se dohadujeme, že to bylo v místech pozdějšího zámku.

Kašparova dcera Dorota vládla v Chotiměři až do své smrti v r. 1596 a statek odkázala svému vnuku Václavovi mladšímu Kocovi z Dobrše na Tešetinech a Borovech. Na počátku 17. století se dostala Chotiměř k osvračínskému panství, krátce patřila Černínům z Chudenic a v r. 1652 ji koupil nejvyšší lajtnant Lorenc Hybner ze Streitenfeldu († 1653), který ji odkázal manželce a synovi. Tehdy patřil k chotiměřskému statku též malý díl vsi Blížejova s jedním sedlákem. Později zde byl pánem Karel Görischen von Pettershofen, od r. 1689 Širntyngarové, potom Henigarové ze Seeberka, od r. 1735 Kyšperští z Vřesovic a po nich Mengové z Rennfeldu. Poté se zde až do r. 1945 vystřídala řada dalších majitelů.

Ve druhé polovině 18. století dali tehdejší majitelé Chotiměře postavit ve vsi, pravděpodobně na místech původní tvrze, menší jednoposchoďový pozdně barokní zámek s valbovou střechou a klenutým vestibulem se dvěma sloupy, který byl kolem r. 1800 novorenesančně upraven. Kolem zámku byl založen park, v němž stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, snad z r. 1743, se třemi červenými kopulemi, jejíž vnitřní zařízení je dílem plzeňského sochaře Karla Legáta.

Zámek je dnes majetkem obce Blížejov a slouží potřebám místní knihovny a je v něm umístěn hostinec.