Chotiměř

Ves Chotiměř, jejíž jméno jazykovědci odvozují od nedoloženého zakladatele Chotimíra, se v pramenech uvádí poprvé v r. 1379, kdy ji držel vladyka Hněvek z Chotiměře, kterému r. 1381 patřilo i podací právo k farnímu kostelu v sousedním Blížejově. Hněvkův nástupce Racek se připomíná r. 1382 a počátkem 15. století zde byli pány bratři Vilém a Sezema, z nichž Sezema žil ještě v r. 1423. Chotiměřskou tvrz postavil s největší pravděpodobností některý z nich. Další zprávy o Chotiměři jsou až z r. 1540, kdy tvrz a dvůr v Chotiměři se třemi pustými kmecími dvory a podacím v Blížejově koupili od Jeronýma Tasa z Peruce Kašpar Gottfried, řečený Bernášek ze Žebnice, a jeho první manželka Barbora z Chotiměře. To je také první zpráva o Chotiměřské tvrzi. Nový majitel žil ještě v r. 1559 a v r. 1556 dal v Blížejově znovu postavit farní kostel sv. Martina, ve kterém se dal vyobrazit spolu s manželkou na dřevěných tabulích, jež byly původně součástí křídlové archy a jsou v kostele dosud. Kašpar neměl mužské potomky ani se svou druhou manželkou Annou z Witenfelsu, a proto již v r. 1548 sepsal závěť, podle níž postoupil statek dceři Dorotě. Již v Kašparově závěti se však chotiměřská tvrz označuje jako pustá. Je pravděpodobné, že nebyla nikdy obnovena, alespoň o ní nenalézáme žádné zprávy v písemných pramenech a také po ní nezůstaly žádné zbytky. Dokonce ani nevíme, kde stála. Pouze se dohadujeme, že to bylo v místech pozdějšího zámku. Kašparova dcera Dorota vládla v Chotiměři až do své smrti v r. 1596 a statek odkázala svému vnuku Václavovi mladšímu Kocovi z Dobrše na Tešetinech a Borovech. Na počátku 17. století se dostala Chotiměř k osvračínskému panství, krátce patřila Černínům z Chudenic a v r. 1652 ji koupil nejvyšší lajtnant Lorenc Hybner ze Streitenfeldu (†…  číst dále