
Město Horšovský Týn v okrese Domažlice má 5 000 obyvatel. V historickém centru je městská památková rezervace. Nejvýznamnější památkou je renesanční zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu. Zámek stojí na západní straně náměstí Republiky. Na zbylých třech stranách lemují náměstí historické městské domy. Na severní straně náměstí stojí městský dům č.p. 10, kde sídlí Státní okresní archiv (SOkA) Domažlice. Dům je otevřený v úřední době archivu v pondělí a ve středu a ve dnech otevřených dveří. Pro online prohlídku archivu viz https://eu.zonerama.com/soaplzen/Album/6257854. SOkA vlastní také dům č.p. 8, který je schovaný ve dvoře za č.p. 7. Vidět jej můžeme jedině ze zámeckého parku. Ve dnech otevřených dveří archivu je ale také veřejnosti přístupný pěšinou z č.p. 10. Uprostřed náměstí stojí dále za pozornost gotický kostel svatého Petra a Pavla. Horšovský Týn má přímé autobusové spojení s Plzní a Domažlicemi. Vlakové spojení s Plzní je s přestupem ve Staňkově.
Stojí kolmo proti náměstí. Dvojice paralelních sedlových střech je také orientovaná kolmo proti náměstí. Obě střechy jsou ve středu dispozice spojeny nižší sedlovou střechou. V podkroví je totiž konzervátorská a restaurátorská dílna archivu. K jejímu osvětlení slouží střešní okna. Na obou koncích uzavírá střechy dvojice trojúhelných zděných střešních štítů. Střechy a štíty jsou teprve z doby poslední rekonstrukce domu v letech 1980-1984. Do té doby měl dům jedinou vysokou mansardovou střechu s lichoběžnými střešními štíty na obou koncích. Dnešní omítnuté štíty čelního průčelí mají hranolové orámování a po jednom obdélném okně bez šambrán. Uprostřed oba štíty spojuje krátký vodorovný úsek. Pod štíty je profilovaná korunní římsa průčelí, která je krytá bobrovkami. Nečleněné omítnuté čelní průčelí je čtyřosé. Obdélná okna zvýrazňují lištou orámované šambrány s uchy. Mezi středními okny patra je nika s barokní soškou apoštola Judy Tadeáše. Na podstavci světce je v latině jeho jméno S. Thaddeus. V konše nad hlavou světce je štuková mušle. Ve východní části přízemí byl ve 20. století vstup do obchodu s výlohou. Dnešní dvojice oken odpovídá původnímu stavu na začátku 20. století. Podezdívka domu je pouze naznačená formou nátěru. Ve druhé ose od západu je portál průjezdu s půlkruhovým nadpražím a šambránou. Pouze v oblouku záklenku je šambrána lištová. Nad záklenkem je štukový rostlinný ornament ohraničený pravoúhle zalomenou lištou s uchy. Přízemí je hloubkový trojtrakt. Střední trakt za portálem zabírá průjezd do dvora za domem. V rozšířené střední části průjezdu je schodiště do prvního patra, kde je hned u schodiště rozměrná síň. Část přízemí a sklepy jsou klenuté. Nádvorní průčelí s podezdívkou je nečleněné. Omítnuté střešní štíty mají po jednom obdélném okně. V prvním patře jsou tři obdélná a dvě čtvercová okna. Ve východní části přízemí jsou dvě obdélná okna. V západní části přízemí jsou dva vjezdy s plochým nadpražím. Západní boční stranu domu na straně dvora sousedního domu č.p. 9 podepírá trojice svislých opěráků. V přízemí je jedno obdélné okno, v prvním patře jsou dvě obdélná okna. Severní okno patra je podvojné, jižní okno má segmentový záklenek. Střecha je zde převislá do dvora domu č.p. 9. Západní polovina dvora č.p. 10 je na severní straně uzavřena hradbou městského opevnění. Na východní straně zabírá většinu dvora boční část sálu Šumava sousedního hotelu č.p. 11. Pro dobovou fotografii podoby č.p. 10 viz https://www.domazlicky-dejepis.cz/fotoalbum/mistopis/mesta-a-mestyse/horsovsky-tyn/namesti/?photo=11 (dům stojí uprostřed). Na fotografii ze začátku 20. století je patrné že průčelí bylo lizénovými rámci rozděleno na sedm polí. Ze starého záznamu památkového katalogu je patrné že lizénové rámce byly odstraněny ještě před poslední přestavbou domu v letech 1980-1984..
Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Gotická městská zástavba byla následně přestavěna v renesančním slohu. Na místě domu č.p. 10 stály původně dva obytné gotické domy. Při barokní přestavbě byly v 18. století spojeny v jeden veliký obytný dům. Později zde byla kasárna důstojníků s konírnou pro deset koní. Dům byl znovu upraven klasicistně v 1. polovině 19. století. Ve 20. století byl znovu obytný. Od roku 1958 je na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny. Pro potřeby archivu byl upraven v letech 1980-1984. Při této přestavbě byla mansardová střecha nahrazena dvěma paralelními sedlovými střechami a dvěma střešními štíty. Došlo tak k výrazné změně celkového vzhledu domu..