
Pozdně gotický poutní kostel sv. Anny na Vršíčku stojí, jak již jméno napovídá, na výrazném kopci necelé 2 km jihozápadně od Horšovského Týna, při hlavní silnici č. 26 na Draženov a Českou Kubici. Odbočka z hlavní silnice je značená, na sv. Annu lze však i pohodlně dojít pěšky po zelené značce přímo z Horšovského Týna, přičemž Vás upoutá lipová alej lemující závěrečné stoupání a dvě barokní sochy, které se jako poslední dochovaly z původní křížové cesty.
Roku 1696 byl v sousedství kostela postaven Boží hrob, menší stavba s polygonálním závěrem a zděnou nadstavbou. Je datovaná nápisovou deskou se jménem Anny Marie Trautmannsdorfové rozené z Lichtensteinu, kterou po stranách doplňují erby obou zmíněných rodů. Při barokní přestavbě po polovině 18. století byla původní plochostropá loď kostela zaklenuta vloženou barokní klenbou a zvenčí byla při věži přistavěna sakristie. K velmi zajímavým úpravám kostela došlo v letech 1835-1842, kdy se Trautmannsdorfové rozhodli vytěžit celé podzemí pod kostelem a zřídit zde rozsáhlou empírovou rodovou hrobku. Zároveň byla vedle Božího hrobu postavena roku 1835 i empírová pohřební kaple Jana Norberta Trautmannsdorfa s trojúhelným štítem, odkud byl zřejmě chodbou přístupný i interiér spodní hrobky. Po druhé světové válce byl kostel opakovaně vykraden a poškozován vandaly, a tak do roku 1970 nenávratně zmizela či byla zničena většina původního vybavení, jehož zbytky byly nakonec na počátku 90. let odstraněny, takže celý kostel je v současnosti zcela prázdný. Po roce 1991 se zdálo, že svítá na lepší časy: byl opraven interiér kostela a především střechy. Projekt celkové obnovy kostela však nebyl z důvodu nedostatku finančních prostředků dokončen, a tak je v současné době kostel sv. Anny opět uzavřen a v dezolátním stavu a zůstává, stejně jako stavby Božího hrobu a sousední kaple, smutným svědectvím stavu našich historických památek a vztahu dnešní „vyspělé“ společnosti k nim. Nezbývá než doufat, že se tuto architektonicky i historicky hodnotnou památku podaří zachránit..
Ke kostelu přiléhá na čelní straně vysoká štíhlá věž krytá bání, na severní straně zvenčí je osazena zajímavá náhrobní deska Protivy Černína z Chudenic. Patrně nejzajímavější částí kostela je ale podzemní rodová hrobka Trautmannsdorfů, jejíž vstupní prostor byl přistavěn ke kostelu po odtěžení vrcholové části kopce na západní straně tak, že jeho horní část slouží dnes jako terasa. Na vstupní prostor, zdobený rodovým erbem a podepřený litinovými sloupy, navazuje spojovací chodba a rozsáhlý prostor vlastní hrobky, v níž byla při asanaci v roce 1991 nalezeno na 40 rakví. V těsném sousedství kostela se dochovaly i zmíněné stavby Božího hrobu a empírové kaple, obě jsou však prázdné, zdevastované a pomalu se dále rozpadají. Interiéry kostela ani hrobky nejsou samozřejmě v současné době přístupné..
Anny. Jiná, smutnější pověst, zřejmě založená na skutečné události, se váže k trautmannsdorfské hrobce. Při jednom z panských pohřbů se do ní prý schoval malý chlapec, dráteníček, kterému byla zima, a tak se zabalil do řaseného hedvábí zdobícího interiér hrobky a usnul. Obřad však brzy skončil, a tak po odchodu všech účastníků zasunuli pacholci těžkou kamennou vstupní desku a nevědomky odsoudili stále spícího hocha ke strašné smrti v podzemí. Jeho pozůstatky byly objeveny až po několika letech při dalším pohřebním obřadu a vypráví se, že měl místo rukou jen holé kosti, jak si je při nesnesitelném hladu v zoufalství okousal..