
Město Domažlice ve stejnojmenném okrese je centrem etnografické oblasti Chodsko. Kulturu Chodska přibližuje muzeum na Chodském hradě. V historickém centru je městská památková rezervace. Na jižní straně náměstí Míru stojí vedle radnice Lidový dům č.p. 51. Dům je součástí městského kulturního střediska. Jsou zde pořádány různé kulturní akce a výstavy. Donedávna zde bylo městské informační centrum, to ale přesídlilo na Chodský hrad. Na jižní straně náměstí stojí 35 domů (včetně radnice), na severní straně 28 domů. S výjimkou č.p. 4 mají všechny domy podél náměstí podloubí. Domažlice mají přímé vlakové spojení s Prahou, Plzní, Řeznem a Mnichovem a přímé autobusové spojení s Plzní.
Omítnuté čelní průčelí domu spočívá na trojici půlkruhových arkád. Západní oblouk je kvůli průjezdu do bývalého dvoru za domem nepatrně širší. Oblouky arkády podepírá na krajích domu dvojice omítnutých hranolových pilířů s podezdívkou. Oblouky vybíhají z náběžních říms pilířů. Uprostřed arkády je dvojice neomítnutých gotickorenesančních sloupů. Patky sloupů jsou taktéž kruhového průřezu. Neomítnuté hranolové hlavice sloupů jsou v rozích šikmo seříznuté. Podobné sloupy můžeme vidět i u domů č.p. 42, 43, 44, 62, 63 a 64. Přízemí domu č.p. 51 má hladké kvádrové armování, kolem oblouků arkády provedené formou klenáků. Podloubí je zaklenuté křížovými klenbami do pasů. V západní části podloubí je gotický hrotitý portál průjezdu. Ve střední části podloubí je moderní vstup do bývalého městského informačního centra s bočními okny a nadsvětlíky pod společným segmentovým záklenkem. Celý otvor má výrazné pravoúhlé orámování. Další vyšší vstup s bočními okny, nadsvětlíky, segmentovým záklenkem a segmentovým orámováním je také ve východní části podloubí. Dům je hloubkový trojtrakt, přičemž západní trakt zabírá průjezd. Dodatečně v 16. století vložené klenby přízemí jsou křížové, pouze střední trakt má v zadní části mladší klasicistní plackové klenby. V přední části západního a středního traktu byl původně vjezdový vestibul se čtyřmi poli křížové klenby na středním kamenném sloupu. Později byl tento prostor příčkou rozdělen na dva trakty. V příčce patrný sloup má čtvercovou hlavici. Taktéž sklep pod západním a středním traktem má čtyři pole křížové klenby na středním sloupu s jednoduchou volutovou hlavicí. Takto dochované dvoupodlažní klenutí se středními sloupy je v Domažlicích zcela unikátní. Ing. J. Muk (1965) apeloval k odstranění příček sklepa a přízemí a k uvolnění obou těchto unikátních prostorů. Příčka ve sklepě byla v roce 1965 nová a naprosto nevhodná. Pod východním traktem jsou fragmenty dvou valeně klenutých sklepů. Další fragment sklepa je pod zadní částí průjezdu. Pod podloubím je polokruhově valeně klenutý sklep. V zadní části přízemí je bývalá komora. Čelní průčelí domu zvýrazňuje kordonová a korunní římsa. Kordonová římsa má podobu výrazného štukového pásu. V pětiosém prvním patrě jsou čtyři obdélná okna se šambránami. Nad středním obloukem arkády je balkón, podepřený dvěma hladkými krakorci. Zábradlí je zděné, omítnuté, s balustrádou. Dveře balkónu mají šambránu. Mezi okny, dveřmi balkónu a na krajích 1. patra jsou lizény s diamantovým sgrafitem. Západní okrajová lizéna je širší. Korunní římsa je lunetová, má vlastní pultovou střechu. Klenuté části římsy mezi lunetami jsou zdobeny rostlinným motivem s větvičkami. Vybíhají z plochých říms nad lizénami. Západní klenutá část římsy je kvůli zdvojené lizéně oproti středním částem mnohem širší. Východní klenutá část římsy je naopak mnohem užší. V jinak velmi souměrném průčelí domu jsou tedy drobné odchylky (včetně širšího západního oblouku arkády). Nad korunní římsou je trojice střešních vikýřů z doby po roce 1918. Střední vikýř je větší a má dvě obdélná okna se šambránami. Nad okny je nápis „Lidový dům“. Okrajové vikýře mají jedno obdélné okno se šambránou. Po stranách oken středního vikýře je dvojice pilastrů. Každý vikýř má boční křidýlka. Horní části křidýlek středního vikýře ukončují voluty. Nad okny vikýřů jsou vodorovné korunní římsy. Hladké hlavice pilastrů středního vikýře vystupují ze zalomené korunní římsy. Nad hlavicemi jsou ozdobné kamenné koule. Střední vikýř má obloukový pravoúhle zakončený štítek s orámováním a vlastní stanovou stříškou. Ve vrcholu štítku je kuželka (náhradní patnáctá kuželka z balustrády balkónu. Sestava kuželek v balkónu je totiž 3-4-4-3). Oba boční vikýře mají půlkruhové štítky s orámováním. Křidýlka a štítky vikýřů zdobí rostlinná výzdoba s motivem větviček a úponků. Sedlová střecha domu je podélná s náměstím. Vikýře mají vlastní sedlové střechy. Zadní část domu kryje dvojice proti sobě skloněných pultových střech se společným odtokovým kanálem. V prostoru bývalého dvoru je moderní městské kulturní středisko s pultovou střechou. Středisko je z jihu přistavěno přímo k domu, blokuje tak odtok dešťové vody z jeho střech. Musí zde být odtokové potrubí..
Předtím zde stála tržní osada. Město vzniklo na obchodní cestě z Prahy do Řezna a Mnichova. Hradbami vymezené město mělo zhruba obdélný půdorys se zaoblenými rohy. Celou podélnou středovou osu města zabralo náměstí v podobě široké ulice (náměstí Míru). Obchodní cesta z Prahy do Německa vedla náměstím. Gotický kamenný dům č.p. 51 na jižní straně náměstí mohl být postaven již na konci 15. století, nejpozději v 1. polovině 16. století. Následně byl renesančně upraven. Po požáru v roce 1822 byla zadní část domu přestavěna. Čelní průčelí dostalo dnešní novorenesanční podobu po roce 1918 v souvislosti s úpravou na Lidový dům. V letech 1964-1965 proběhla přestavba zadní části domu, ke které bylo v té době přistavěno městské kulturní středisko. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1976 je součástí městské památkové zóny..