Netřeby

Nejvyšším bodem hřbetu je Zelená čepice (618 m n. m.) 400 m jihovýchodně od hradu. Odtud hřbet pozvolna klesá ke hradu, který se nachází v nadmořské výšce 605 m. Za hradem hřbet klesá severním směrem k vesnici Kanice. Boční strany hřbetu jsou poměrně strmé, hrad byl proto nejvíce zranitelný na jižní straně. Zde byl proto ve skále vylámán čelní šíjový příkop. Netřeb patří do početné skupiny českých hradů donjonového typu. Hlavní stavbou byl rozměrný obdélný donjon (obranná a obytná věž), který stál v nejvyšším bodě hradního areálu nad příkopem. Jeho delší osa je orientovaná zhruba ve směru sever-jih. Kratší jižní strana donjonu je s příkopem podélná, stála tedy kolmo proti nepříteli. Zhruba obdélný areál hradu o rozměrech přibližně 30 x 25 m uzavírala hradba. Podélná osa hradního areálu je také orientovaná směrem sever-jih, tedy shodně s donjonem a hřbetem. Východní zeď donjonu byla součástí vnějšího obvodu hradu. Východní úsek hradby navazoval podélně na severovýchodní roh donjonu. Na jižní straně donjonu mohl být parkán, v opačném případě by nedochovaný jižní úsek hradby navazoval podélně na jihozápadní roh donjonu. Západní polovina hradu je o několik metrů níže oproti východní polovině s donjonem. Zde se nachází nejlépe dochovaný západní úsek hradby. Ve vnitřním prostoru hradu nejsou patrné stopy další zástavby. Severně od jádra hradu bylo na temeni hřbetu další, patrně dřevěné opevnění o délce přibližně 80 m. Na severním konci bylo ukončeno příčným valem. Přístupová cesta vedla od severu po východním úpatí hřbetu. Odtud vystoupala na hřbet jižně od hradu. Čelní šíjový příkop překonala po dřevěném mostě a vstoupila patrně do nižší západní části hradu. Donjon měl vnější rozměry přibližně 13,5 x 15 m. Nejlépe se dochovalo jeho západní a jižní průčelí. Zbylé dvě strany nad terén nevystupují, jejich přízemní části jsou zavaleny sutí. Zdi donjonu mají sílu 2 až 2,2 m. Lomové zdivo je pojeno kvalitní maltou. V interiéru jsou patrné tři ústupky zdiva. V západní zdi jsou navíc trámové kapsy. Nad plochostropým přízemím byla nejméně tři plochostropá patra. Přízemí mohlo mít výšku 3,5 m. Stejně vysoké bylo i první patro. Druhé patro bylo o něco nižší. V přízemí jižní zdi bylo při stavbě donjonu úzké okno s šikmými vnitřními špaletami. To bylo ale ještě během stavby zazděno. Jižní zeď donjonu byla ponechána bez oken, sloužila totiž jako štítová zeď proti útoku nepřítele. V západní zdi donjonu jsou patrné šikmé špalety tří oken. Jedno bylo v přízemí, další dvě v prvním patře. Ve druhém patře je patrná přímá špaleta jednoho okna. Donjon zanikl požárem. V jeho interiéru byla nalezena vypálená mazanice, uhlíky a zlomky prejzů. Zde nalezený visací zámek (dnes v Západočeském muzeu v Plzni) také vykazoval stopy požáru. Zbytky kachlů naznačují, že v donjonu byla alespoň jedna kachlová kamna..

Nevelký hrad Netřeb postavil pravděpodobně již Děpolt z Rýzmberka nebo jeho nejbližší potomek v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka se v r. 1325 výslovně uvádí jako pán na blízkých Kanicích. Hrad se na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak většinou Netřeb. Kolem r. 1379 byl na Novém Rýzmberku pánem Racek (Ratmír) ze Švamberka, jemuž také patřil hrad Osvračín. Racek ze Švamberka prodal v r. 1382 oba hrady spolu s Kanicemi, tamní tvrzí a další vsí Ješkovi z Pnětluk, zvanému Kozíhlava. Ješek však nedal Rackovi hotové peníze, ale výměnou mu postoupil třebelské zboží. Brzy po Ješkovi však získali Nový Rýzmberk do držení vladykové Kaničtí z Čachrova. Již v r. 1391 zde byl pánem Vilém z Čachrova, který se od r. 1362 připomíná jako držitel Čachrova, Úsilova, Kříštína, Hradešic a jiných zboží v Plzeňském kraji. Po Vilémově smrti před r. 1403 zdědil kanické zboží s hradem Novým Rýzmberkem jeden ze čtyř Vilémových synů, Jenec, který se v r. 1404 označuje „seděním na Netřebu“. Ten zřejmě brzy potom postoupil kanický statek svému synovci Vilémovi, po němž na Netřebu převzal vládu stejnojmenný syn; ten byl též vlastníkem Čachrova a naposledy se v Kanicích připomíná v r. 1481. Jeho nástupcem z rozvětveného rodu Kanických byl zřejmě Jan Kanický, jenž zemřel před r. 1495 a zanechal majetek synům Janovi a Václavovi. Již za některého z těchto jmenovaných vladyků byl hrad Netřeb opuštěn a sídlem kanického statku se stala opět pohodlnější tvrz v Kanicích. Podle zápisu v zemských deskách z r. 1528 byl „zámek nade vsí Kanicemi, řečený Netřeby“ již v tomto roce pustý. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Z hradu se zachovaly za příkopem, jenž byl vylámán do skály, pouze vysoké zbytky (až do výše druhého poschodí) dvou zdí stavby, která bývala věží i obydlím zároveň, a dále několik metrů vysoké zbytky západní hradební zdi..