Netřeby

Nevelký hrad Netřeb postavil pravděpodobně již Děpolt z Rýzmberka nebo jeho nejbližší potomek v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka se v r. 1325 výslovně uvádí jako pán na blízkých Kanicích. Hrad se na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak většinou Netřeb. Kolem r. 1379 byl na Novém Rýzmberku pánem Racek (Ratmír) ze Švamberka, jemuž také patřil hrad Osvračín. Racek ze Švamberka prodal v r. 1382 oba hrady spolu s Kanicemi, tamní tvrzí a další vsí Ješkovi z Pnětluk, zvanému Kozíhlava. Ješek však nedal Rackovi hotové peníze, ale výměnou mu postoupil třebelské zboží. Brzy po Ješkovi však získali Nový Rýzmberk do držení vladykové Kaničtí z Čachrova. Již v r. 1391 zde byl pánem Vilém z Čachrova, který se od r. 1362 připomíná jako držitel Čachrova, Úsilova, Kříštína, Hradešic a jiných zboží v Plzeňském kraji. Po Vilémově smrti před r. 1403 zdědil kanické zboží s hradem Novým Rýzmberkem jeden ze čtyř Vilémových synů, Jenec, který se v r. 1404 označuje „seděním na Netřebu“. Ten zřejmě brzy potom postoupil kanický statek svému synovci Vilémovi, po němž na Netřebu převzal vládu stejnojmenný syn; ten byl též vlastníkem Čachrova a naposledy se v Kanicích připomíná v r. 1481. Jeho nástupcem z rozvětveného rodu Kanických byl zřejmě Jan Kanický, jenž zemřel před r. 1495 a zanechal majetek synům Janovi a Václavovi. Již za některého z těchto jmenovaných vladyků byl hrad Netřeb opuštěn a sídlem kanického statku se stala opět pohodlnější tvrz v Kanicích. Podle zápisu v zemských deskách z r. 1528 byl „zámek nade vsí Kanicemi, řečený Netřeby“ již v tomto roce pustý. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Z hradu se zachovaly za příkopem, jenž byl vylámán do skály, pouze vysoké zbytky (až do výše druhého poschodí) dvou zdí stavby, která bývala věží i obydlím zároveň, a dále několik metrů vysoké zbytky západní hradební zdi..