
Město Horšovský Týn v okrese Domažlice má 5 000 obyvatel. V historickém centru je městská památková rezervace. Nejvýznamnější památkou je renesanční zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu. Zámek stojí na západní straně náměstí Republiky. Na zbylých třech stranách lemují náměstí historické městské domy. Na severní straně náměstí stojí městský dům č.p. 9 s renesančním portálem. Interiér domu není veřejně přístupný. Uprostřed náměstí stojí dále za pozornost gotický kostel svatého Petra a Pavla. Horšovský Týn má přímé autobusové spojení s Plzní a Domažlicemi. Vlakové spojení s Plzní je s přestupem ve Staňkově.
Stojí podélně s náměstím. Valbová střecha je také orientovaná podélně s náměstím, kryje ale pouze jižní polovinu domu. Zadní severní polovinu kryje plochá střecha. Druhé patro je podkrovní, do náměstí je otevřeno dlouhým pásovým vikýřem s plechem pokrytou pultovou, na obou koncích zvalbenou střechou. Ve vikýři jsou čtyři čtvercová okna s lištovou šambránou. Lišty šambrán lemují pouze horní překladové části oken a horní poloviny jejich bočních stran. Dolní polovina je bez lišty. Pod vikýřem je hranolová korunní římsa průčelí. Ta volně pokračuje do průčelí sousedního domu č.p. 7. Její volné pokračování naznačuje koordinovanou přestavbu obou domů po roce 1949. Nádvorní průčelí domů č.p. 7 a 9 jsou stejná. Ve středové ose mají mělké rizality. I to naznačuje jejich koordinovanou přestavbu. Nečleněné omítnuté čelní průčelí domu č.p. 9 má šest obdélných oken v prvním patře a čtyři obdélná okna v přízemí. Okna zvýrazňují lištou orámované šambrány a parapetní římsy. Lišty šambrán lemují pouze horní překladové části oken a horní dvě třetiny jejich bočních stran. Dolní třetina je bez lišty. Tento společný prvek domů č.p. 7 a 9 opět naznačuje jejich koordinovanou přestavbu po roce 1949. V podezdívce je na západní straně průčelí dvojice ventilačních otvorů sklepa. Na východním konci přízemí je na zdi lampa veřejného osvětlení. Ve středové ose přízemí je žulový bosovaný renesanční portál. Půlkruhové nadpraží je provedeno formou klenáků. V patách záklenku jsou ploché náběžní římsy. Za portálem je otevřená předsíň domu. Přízemí je hloubkový trojtrakt. Užší střední trakt za vstupním portálem a předsíní zabírá chodba do dvora za domem. V zadní rozšířené části chodby je schodiště do sklepa a horních pater. Interiéry jsou plochostropé. Do přestavby v polovině 20. století stál dům kolmo proti náměstí a byl dozadu výrazně delší. Zadní část byla při přestavbě zbořena. Střecha byla polovalbová. V prvním patře bylo jen pět oken. Ve východní části přízemí byl vstup do obchodu. Průčelí dělila kordonová římsa. V hrubých rysech se dům podobal radnici. Dvůr byl na severní straně uzavřen hradbou městského opevnění. Dům č.p. 8 dostal ke konci 20. století nejsevernější konce dvorů č.p. 7 a 9. Pro dobovou fotografii viz https://www.domazlicky-dejepis.cz/fotoalbum/mistopis/mesta-a-mestyse/horsovsky-tyn/namesti/?photo=11 (dům stojí nalevo)..
Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Gotická městská zástavba byla následně přestavěna v renesančním slohu. Na místě domu č.p. 9 stály do té doby dva gotické domy. Při renesanční přestavbě byly spojeny. Z této doby se dochoval renesanční vstupní portál. Dům byl znovu přestavěn podle plánů z roku 1949. Podle leteckých snímků byla přestavba dokončena před rokem 1959. Zadní část domu byla zbořena a čelní průčelí pozměněno. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny..