Pohled na kapli
© Lukáš Paleček, 01/2009
Kaple má obdélníkový půdorys, zdi jsou cihlové. Přední a obě boční stěny jsou obloženy pískovcem s velmi pěknou kamenosochařskou výzdobou. Po obou stranách vstupu do kaple se nachází kvadrelogová okna. Pod nimi jsou osazeny kovové desky s českým a německým textem o zde pochovaných osobách. Vstupní portál je velmi zdobný, nad ním byl umístěn erb rodu Gyulayů. Střecha je putového typu.
Náhrobní kaple Panny Marie Bolestné v Kanicích na Domažlicku je dlouhodobě neudržovaná a dodnes není zřejmé, komu vlastně patří. V katastru nemovitostí je uveden jako vlastník Leopold Edelsheim-Gyulay, který zemřel na konci 19. století.
Náhrobní kaple v Kanicích na Domažlicku se nachází na východním okraji obce cca 100 m severně od hlavní silnice ve směru na Koloveč. Stojí na místě, kde byly pochovány Alžběta a Amálie, dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky. ...Ignác Gyulay vedl vojsko krajinou nedaleko Kanic na počátku roku 1798, přičemž ho doprovázela celá jeho rodina. V Kanicích dne 30. ledna 1798 zemřela jeho pětiletá dcera Alžběta a byla zde následujícího dne pochována. Po letech dne 22. dubna 1825 zemřela v Praze i jeho druhá dcera Amálie, jejíž ostatky pak byly převezeny do Kanic a dle jejího přání dne 23. března 1826 pohřbeny vedle ostatků sestry Amálie. Syn Ignáce Gyulaye a bratr zemřelých sester František pak nechal v roce 1865 postavit na místě původních náhrobních kamenů pseudorománskou náhrobní kapli. Postavena byla podle plánů a pod dohledem stavebního inženýra z Orlíka Antona Schimanna s přizváním pražského architekta Augusta Víška. Vysvěcena byla roku 1872. František Gyulay ve své závěti odkázal 20.000 zlatých na zřízení oltáře v kapli, na její udržování a na mešní nadace a nadace na almužny pro chudé. Protože František Gyulay neměl žádného mužského potomka, adoptoval v roce 1866 svého synovce Leopolda barona Edelsheima, který tak po něm zdědil nejen jméno ale i náhrobní kapli a povinnost se o ni starat. Leopold Edelsheim-Gyulay však zemřel v roce 1893 a povinnosti spojené s kaplí přešly na dalšího synovce a dědice Františka Gyulaye Karla (III.) knížete ze Schwarzenbergu z orlické linie, jehož matka Josefina hraběnka Wratislavová z Mitrowic byla sestrou manželky Františka Gyulaye a dědičkou čimelického panství. Písemnosti o údržbě hrobky (korespondence, rozpočty, vyúčtování) a inventáře z let 1868 – 1946 se proto dnes nachází v Státním oblastním archivu v Třeboni. V kronice obce Kanice se u roku 1931 uvádí, že ředitelství schwarzenbergského panství zasílalo každoročně 200,- Kčs panu Janu Vrbovi z Kanic, který si za hlídání kaple vyplácel 80,- Kčs a zbytek předával duchovnímu správci..
