městský dům č.p. 6

Dům stojí kolmo proti náměstí. Spolu se sousedními domy č.p. 4 a 5 tvoří trojici architektonicky podobných domů s úzkým čelním průčelím a barokním volutovým střešním štítem. Oproti některým dalším domům na severní straně náměstí jsou tyto domy dozadu výrazně prodloužené. Přízemí domu č.p. 6 je hloubkový dvojtrakt. V západním traktu je vstup do domu. Na ten hlouběji v dispozici navazuje schodiště do patra a sklepa a chodba do dvora za domem. Sklepy zabírají téměř celý půdorysný rozsah domu. Klenby sklepů a přízemí jsou převážně plackové. Omítnuté čelní průčelí domu zvýrazňuje hladký kordonový pás a profilovaná korunní římsa, která je krytá bobrovkami. Průčelí má podezdívku s jedním ventilačním otvorem sklepa, dvě obdélná okna v prvním patře a jedno větší obdélné okno v přízemí. Okna zvýrazňují lištou orámované šambrány. Na západní straně přízemí jsou dveře s nadsvětlíkem a plochým nadpražím. Vstup je orámovaný lištovou šambránou. Na východní straně přízemí je širší vstup do kadeřnictví s nadsvětlíkem a plochým nadpražím. Vstup je orámovaný lištovou šambránou. Ke dvoukřídlým dveřím vede trojice schodů. Střední schod je částečně vysunutý ven z obvodu domu. Nejnižší schod je téměř celý pohlcený chodníkem. Napravo od vstupu je na zdi lampa veřejného osvětlení. Volutový střešní štít spočívá na obdélné základně, nahoře vymezené lehce profilovaným páskem. Základnu dělí čtyři pilastry. Vnější dvojici pilastrů korunují voluty štítu. Vnitřní dvojice pilastrů prostupuje zalomeným páskem základny k zalomené profilované korunní římse štítu. Zdvojené páskové hlavice pilastrů zdobí čabraky a závitnice. Mezi těmito pilastry je kasulové okno půdního prostoru s lištovou šambránou. Okno dělí korunní římsu základny na dvě části. Nad oknem je malý čtvercový štukový rám. Ten symbolicky naznačuje místo, kde dřív mohl vyčnívat ven z průčelí trám s kladkou. Tou bylo možno vytahovat nahoru zboží k uložení do půdního prostoru. Takové kladky jsou zřetelné na dobových fotografiích městských domu v Domažlicích. Nad čtvercovým štukovým rámem je mušlovitý klenáček a po stranách zavíjený páskový ornament. Spirály volut v bočních ramenech štítu jsou provedené z hladkých štukových pásů, na vnitřní straně zdvojených oblounkovými lištami. Takto zdvojené pásy pokračují podél šikmé konkávně prohnuté části štítu ke korunní římse. Ve výplni bočních ramen štítu je mezi volutami a pilastry štuková rokajová výzdoba. Korunní část štítu má konvex-konkávně zvlněný obrys lemovaný zdvojeně profilovaným pásem. Na vrcholu je koule. Ve výplni je větvený geometrický ornament z oblounkové lišty. Severní nádvorní průčelí domu je bez podezdívky. Korunní římsa s maltovým fabionem je málo výrazná. Střešní štít má obdélný vstup do půdního prostoru a oválná okénka po stranách. Střecha je na straně dvora polovalbová. V prvním patře jsou tři nestejně veliká obdélná okna. Vstup z chodby v západní části přízemí má půlkruhové nadpraží. Veliké ležatě obdélné okno přízemí je pod segmentovým záklenkem. Východní boční strana domu je mírně rozšířená do dvora sousedního domu č.p. 7. Dům zde podepírá trojice svislých opěráků. V prvním patře je jedno obdélné okno. Dvůr č.p. 6 je na severní straně uzavřen hradbou městského opevnění. Na východní straně jej lemuje dům č.p. 8, který zde parazituje na městské hradbě..

Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Gotická městská zástavba byla následně přestavěna v renesančním slohu. Dům č.p. 6 byl znovu přestavěn barokně po dalším požáru v roce 1708. Patrně někdy ve 2. polovině 18. století dostal dnešní volutový střešní štít. Od roku 1958 je na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny..