Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.
Pokud budete mít štěstí a zastihnete stejně jako já nadšeného majitele (jinak též archeologa a autora četných statí o památkách Plzeňského kraje) pana Procházku, velice ochotně vám ukáže nejen opravené interiéry tvrze včetně původních středověkých trámů a unikátního čtvrtého patra, ale dozvíte se i mnoho zajímavostí z průběhu oprav i celého regionu. Je třeba uvést, že za těch pár let tu nový majitel udělal obdivuhodný kus práce.
Filip Matoušek, 25.8. 2005
historie
Starší zprávy omylem zaměňovaly ves Lštění s Olešnou na Doupovsku, přisuzovaly jí jméno Vlsthene a spojovaly ji s majetkem šlechtice Milhosta v r. 1196. Nejstarší doložené zprávy o vsi Lštění a zároveň o tvrzi však pocházejí až z r. 1362, kdy je držel Půta ze Lštění (do r. 1367). Později bylo Lštění pravděpodobně připojeno k hrádku Lacemboku, v r. 1410 se například připomíná Bušek z Hrádku seděním na Lštění a snad proto se prameny 15. století o vsi vůbec nezmiňují. Teprve v r. 1513 se uvádí Jan Bohuchval z Hrádku, který držel vedle hrádeckého zboží s připojenou Horní Kamenicí i statek Lštění, na jehož tvrzi bydlel, protože hrádek Lacembok byl již dávno opuštěný. V r. 1521 získala tvrz, dvůr a vsi Lštění a Močerady, pusté vsi Mimov a Vítkovice a díl vsi Hradiště Janova sestra Eliška z Hrádku, která se před r. 1528 provdala za Diviše Czernina z Chudenic. Za Czerninů…
číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV – Záp. Čechy); Bělohlávek, M., Dr., Fiala, Z., prof. Dr. DrSc., Hosák, L., prof. Dr. DrSc., Pavel, J., Doc. Dr. DrSc., Janáček, J., Dr. DrSc., Kotek, L., prom. hist.; Nakl. Svoboda, Praha 1985, 30.9. 2003