radnice

Náměstí strmě klesá od severozápadu k jihovýchodu. Radnice je delší osou orientovaná ve směru jihozápad-severovýchod. Je proto orientovaná podélně se svahem a kolmo proti náměstí. Mansardová střecha je také orientovaná kolmo proti náměstí. V přední podsklepené jednopatrové části radnice je vysoké přízemí a lichoběžný střešní štít zakončený profilovanou korunní římsou a obvodovým páskem. Mansardová střecha radnice je na obou kratších koncích polovalbová. Na straně náměstí je na konci střechy plechem pokrytá šestiboká zvonička s cibulovou bání z přestavby roce 1693. Na hrotnici je makovice a praporek. Zadní jihovýchodní roh radnice je v prvním patře pravoúhle vykrojený. Snížená část domu je zde krytá pultovou střechou a vysunutá ven do dvora. Zde je moderní prosklený zadní vstup. Na nádvorní průčelí radnice zde navazuje nižší moderní obdélná dvoupatrová přístavba s polovalbovou střechou. Přístavba zabírá zhruba dvě třetiny šířky radnice. Na jižní straně ponechává volný prostor dvora, který je navíc rozšířen o dvůr bývalého domu č.p. 53. Tento mnohem nižší jednopatrový obdélný dům se sedlovou střechou stojí na jižní straně radnice. Od přestavby v letech 1964-1967 je s ní v interiérech propojen a společně slouží potřebám městského úřadu pod souhrnným č.p. 52. Bývalý dům č.p. 53 má dvouosé omítnuté čelní průčelí s podezdívkou, rohovými lizénami, hladkým kordonovým pásem a profilovanou korunní římsou. Na severním konci kordonového pásu je na zdi lampa veřejného osvětlení. Obdélná okna mají šambrány. Barokní volutový střešní štít je z doby po roce 1708. Spodní část štítu je pilastry rozdělena na tři díly. Ve středním dílu je okno se stlačeným půlkruhovým záklenkem a šambránou. Obvod štítu je orámovaný hladkým pásem, voluty jsou bez spirály a vyplně bez výzdoby. Na koncích štítu je pod volutami dvojice menších pilastrů. Korunní část štítu má křivkovitě zvlněný obrys. Dům měl ve 20. století vlastní vstup v jižní části přízemí. Během přestavby v letech 1964-1967 byl vstup nahrazen oknem. Do domu se dnes vstupuje jedině z hlavní budovy radnice nebo zezadu ze dvora. Přízemí je hloubkový dvojtrakt. Příčka v západní části přízemí byla ale při úpravách v letech 1964-1967 odstraněna. V jižním traktu je schodiště do patra. Nečleněné omítnuté čelní průčelí domu č.p. 52 má dvě obdélná okna ve střešním štítu. Mezi okny je nika ukončená konchou. V nice je socha Spravedlnosti. V prvním patře jsou čtyři obdélná okna s okoseným kamenným ostěním. Okosení končí nad parapetní deskou šikmými trojhránky. Další dvě podobná okna jsou také v severní části přízemí. Ve středu průčelí je pod okny prvního patra barokní znak města. Podezdívka je kvůli sklonu terénu ve dvou výškových úrovních s pravoúhlým úskokem. V její severní části je jeden ventilační otvor sklepa. Zdivo jižní části přízemí je mírně zešikmené. Zde se nachází pozdně gotický tupě lomený portál bývalého průjezdu do dvora za radnicí. Žulové ostění je profilované dvěma ve vrcholu protínavými oblounky, které dělí výžlabky. V dolní části profilace končí v šikmo sklopené plošce. Letopočet 1693 ve vrcholu portálu poukazuje na barokní přestavbu radnice. Do portálu vedou čtyři schody, z nichž spodní dva vystupují ven z obvodu budovy. Přízemí je hloubkový dvojtrakt. Jižní trakt zabírá bývalý průjezd. V přední části radnice byl původně mázhauz (vjezdový vestibul) se středním válcovým sloupem, který byl nalezen v mladší příčce. K podobnému nálezu došlo v domě č.p. 51 v Domažlicích. V průjezdu jsou dvě pole renesanční křížové hřebínkové klenby. V zadní části severního traktu je dvouproudé renesanční schodiště. Severní a východní stranu dvora za radnicí lemuje dvoukřídlá přízemní budova s garáží a plechem pokrytou sedlovou, na jednom konci zvalbenou střechou. V jihovýchodním konci této budovy je pod valbou střechy vstup do trafostanice DO 0565. Vedle něj je elektricky ovládaná kovová branka vjezdu do dvora radnice s příjezdem z ulice Lobkovicova..

Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. Na východní straně náměstí byla počátkem 16. století postavena pozdně gotická radnice. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Radnice proto byla přestavěna v renesančním slohu. Znovu byla přestavěna barokně v roce 1693. V roce 1708 vyhořela podruhé. V roce 1791 proběhla jednoduchá klasicistní přestavba. V roce 1801 vyhořela potřetí. Od roku 1958 je na seznamu kulturních památek. K poslední velké přestavbě došlo v letech 1964-1967. Při této přestavbě byla v přízemí zřízena svatební síň. Součástí radnice se stal i bývalý dům č.p. 53. Interiéry obou domů byly propojeny. Od roku 1982 je radnice součástí městské památkové zóny..